RECENZE:

Petříčková, Renata. Žofinka Ofinka – báječné první čtení, Čítárny 8.3. 2008

Jestli hledáte knížku pro své nejmenší čtenáře a zároveň něco, čím si sami připomenete bezbřehou dětskou fantazii, pak je Žofinka Ofinka tím pravým. Pokud už si nepamatujete, jak pracovala vaše dětská fantazie v předškolním věku, Žofinka Ofinka se svými spolužáčky ze školky vám to připomene. To je asi to nejvýraznější, co z celého příběhu vystupuje.

Knížka jako sen
Dýchne na vás dětská atmosféra, dětské myšlení, dětská neuvěřitelná rychlost, s jakou se skamarádí, s jakou se pohádají a zase udobří. A také Žofinčin strach, když přišla první den do školky. Koho bude žádat o pomoc, když bude chtít pryč??? A vydrží ji strach až do samého odpoledne?

Školka v přírodě
Už i děti ve školce jezdí na školku v přírodě. Vydejme se tam s nimi, poznáme zahradu, kde se děti vyřádí až běda, a také správce zahrady, zahradníka pana Sýkoru. Ten se aktivně zapojí i do dětských aktivit, ukáže dětem mimo jiné třeba tajemného hlinomaze (nebo to je vážně jenom obyčejná žížlala?) A to je velké dobrodružství, kdepak matrace, ale velká loď. A na cestě je tolik různých nebezpečenství…třeba ten puchýřkovitý obličej ve vodě!!! Anebo to stavění vodotrysku. Páni, které dítě by nebylo z takové činnosti nadšené!

„Pan Sýkora je zavedl k maličkému bazénku a ukázal, jak ho mají naplnit vodou. Pak přinesl různé roury, kohouty, kusy hadic a malý motorek. Všechno to spojil dohromady, přikryl kovovým poklopem se žlábkem na vodu a kolem nasypal hlínu. Klukům poradil, jak mají vyrobit maličké můstky na ozdobu a holčičkám dovolil k vodotrysku přesadit pár kytek. I hořcové víly mezi nimi byly. A také mušle, v kterých je slyšet šumění moře. Ale to všechno nebylo nic proti tomu, když pak Sýkora nakonec otočil hlavním kohoutem a z vodotrysku vylétly k obloze proudy vody, a jak padaly zpátky na zem, kreslilo okolo nich slunce barevnou duhu…“

A i obyčejná plavba po matraci rybníku se může změnit v pěkné dobrodružství, tedy, máte-li fantazii…

„Žofinka natáhla ruku, že šeptavé rákosí nejdřív jen tak pohladí,a le vzápětí ucukla.
„Copak? Píchla ses?“ otočil se na ni pan Sýkora starostlivě.
„Nepíchla,“ šeptla Žofinka, „Ale někdo tam je. A kouká.“
„Asi vodník,“ usoudil pan Sýkora nevzrušeně.
„Bane, vodníci nejsou,“ odbyla ho. „A tenhle je navíc celý hnědý.“
„Třeba je to vodník umazaný od bláta,“ napadlo Ondru.

Děti zažijí i bouřku, která je v noci vyleká, ale vše statečně přežijí a druhý den se Žofinka seznámí s tajemným skřítkem, který má s bouřkou mnoho společného.

„Jé, kdo jsi?“ vykulila na něj Žofinka oči.
„Skřítek Netřísek,“ uklonil se panáček.
„Žofinka Ofinka,“ uklonila se i Žofinka.
Chvíli se na sebe jen tak dívali a pak se Žofinka zeptala:
„A co tady, Netřísku, děláš?“
„Střežím netřesky. Hlavně, když je bouřka…“ a proč zrovna v tuhle chvíli a jako kouzelnou moc tenhle malý skřítek má, to vám už neprozradím. Jen napovím, že pověra je to prastará…

A úplně na konec?
Nechte se překvapit společně se Žofinkou. Po návratu ze školky v přírodě totiž čeká na děti jedno velké překvapení i ve třídě…

Cestička k Žofince je splněním snu
Ivona Březinová napsala tuto knížku velmi zvláštním a netypickým způsobem. Jejím snem bylo napsat knížku, kterou by jí ilustrovala dáma, kterou od dětství obdivovala – Helena Zmatlíková. Čas je neúprosný a ke splnění tohoto snu nedošlo. Ale syn této známé a oblíbené ilustrátorky dal paní Březinové báječnou šanci. Podle obrázků z knížky maďarské spisovatelky Márie Szepesové: Puntíkatá Andulka, dostala možnost napsat příběh nový. Úplně jiný, obrázky se různě zpřeházely, změnily se výřezy a na světě je tento fantastický příběh dětí z mateřské školky na jejich školce v přírodě. Četla jsem i Puntíkatou Andulku a ač si jsou oba příběhy z prostředí školky, ten Žofinčin je našincům blíž. I když podívat se do maďarské školky také není k zahození.

V této knížce najdete něhu dětství a pokud se s dětmi pozorně zahloubáte do textu, zjistíte možná, že i ve vás samotných ještě zbylo trochu té dětské naivní, ale hlavně tak barevné a zábavné dušičky…

Ponořte se spolu s dětmi do jejich fantazie!