Archiv pro štítek: Vít

Mimínek

Vítek vypráví, že jeho maminka čeká miminko. Popisuje, co se s maminkou děje a jak tatínek pomáhá. Vítek chce brášku, ale narodí se Vendulka, kterou pak pyšně vozí v kočárku s řídítky.

  • Rok vydání: 1999
  • Napsáno: 1997
  • Stran: 40
  • Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy s dětským hrdinou
  • Ilustrátor: Eva Průšková
  • Nakladatel: Fragment, edice Pro dětské čtenáře do osmi let
  • Náklad: 3900
  • ISBN: 80-7200-349-6
  • Poznámka: /

obalMiminek

 

Mimínek_fotbalANOTACE:

Malý Vít vypráví čtenářům o tom, jak jeho maminka čeká miminko. Vítek se moc těší na bratříčka, jenže se nakonec narodí holčička Vendulka. Vozit kočárek s malou sestrou není moc zábavné, ale když tatínek ke kočárku přidělá řidítka, zvonek a opravdické blinkry, závidí Vítkovi všichni jeho kamarádi.

 

UKÁZKA:

Máma je teď vůbec nějaká divná. Skoro každé ráno zvrací a chce se jí omdlít. Ale neomdlí. Táta jí pokaždé zachytí. Že prý teď máma nesmí upadnout. To je co?! A že já minulý týden spadl ze zídky za domem a sedřel si koleno, to bylo všem úplně fuk. Jen mi to postříkali tím ošklivým štípacím sprejem a nechali mě vybrečet. Ale já skoro nebrečel. Jen úplně malinko. Táta říkal, že chlapi nesmí.
Máma není chlap, tak pobrekává. Poslední dobou každou chvíli. Táta říkal, že to musíme vydržet. Tak držíme.

Mimínek_ořechDoma je teď všechno vzhůru nohama. Táta vaří a myje nádobí, protože mámě se z vůně jídel i Jaru dělá v kuchyni zle. A přitom to tam tak krásně voní.
Na gauči, kde vždycky večer ležel táta a četl noviny, teď polehává máma. Ale noviny nečte. Jen leží a vzdychá.
„Co je mámě?“ zeptal jsem se.
„ Nic, Vítku, neboj. Jenom mimínek ji trochu zlobí,“ řekl na to táta.
„ Jak mimínek mámu zlobí, když ho ještě nemáme?“ zeptal jsem se udiveně.
„Ale máme. Máma ho má v bříšku, víš?“
„V bříšku? A to se jí tam vejde? A celý?“
„ Docela celý. Je zatím velký asi jako oříšek.“
„Jako oříšek? Páni! A kdy už nám ho máma dá? Hrál bych si s ním jako s Palečkem, co jedl jenom mák
Táta se smál, že prý to není tak jednoduché. A řekl mi, že mimínek ještě nic neumí. Jen tiše leží v mámině břiše a roste a roste, dokud nevyroste asi na půl metru.
A tak teď čekáme.

Mimínek_síťka

RECENZE 1:
Znovu Ivona Březinová
Invence Ivony Březinové se rozbíhá všemi směry: tato autorka píše pro dospělé (Madona v kabátě), pro dospívající (Kateřina nejen ze zámku) i pro děti (Panenka z ebenového dřeva, Adélka a zlobidýlko). Některé její knihy jsou v dobrém smyslu tradiční beletrií, jiné komercializují téma až na hranici triviality, zatímco knížky pro děti nezapřou didaxi. Poslední titul má název MIMÍNEKANEB JAK JSEM DOSTAL SOUROZENCE ( Fragment 1999, ilustrace Eva Průšková). Základní dějová linie, jejímž vypravěčem je předškolák Vítek, je jednoduchá: několikaměsíční čekání na bratra, místo nejž se narodí sestra.
Primárním a všudypřítomným motivem je rodinná harmonie, od níž lze odvodit všechny další vrstevnatě hromaděné motivy sekundární: motiv klidu, pohody, přátelství, sounáležitosti, rodinné lásky. Přehledné kompozici s nemnoha odbočkami sekunduje charakterizační zvýraznění tří hlavních hrdinů i statická role několika postav vedlejších. V oblasti lexika oceníme neologismy a vtipná slovní spojení, vytvářející zázemí pro situační i jazykovou komiku.
Ve všech rovinách lze vycítit autorčino zaujetí tématem a také její vlastní zkušenost, která zabránila, aby dílo výrazněji sledovalo pedagogickou tendenci.
(ns), Ladění, 4/1999, s.15

Mimínek_noc

RECENZE 2:
V případě mimínka Vendulky nejde o pohádku, ale o vyprávění předškoláka Vítka o tom, jak se mu narodila sestřička. Vyprávění je (včetně bohaté ilustrační výzdoby Evy Průškové) pro malé děti nejen dějově zajímavé a plné nápadů, ale autorka zde sledovala ještě další, skrytější cíl: vyložit dětem, jak se miminko vyvíjí před narozením a co se pak děje, když se dítě narodí a prožívá první týdny života. Pokud tedy netrváte na tom, aby vaše děti věřily, že děti nosí čáp nebo vrána, dozví se v této knížce bez sebemenšího poučování váš malý čtenář, co se stane, když se spojí – jak v textu vysvětluje maminka Vítkovi – „dvě semínka“. Tentokrát se text s ilustracemi opravdu „sešel“ a knížka, která z této spolupráce vznikla, je velice pěkná.
(dit), Nové knihy 15.3.2000

Mimínek_hruška