Archiv pro štítek: příběhy o zvířatech

Zajíc Krajíc

Veselé příhody ze zaječího pelechu, který obývá šest ušatých sourozenců. Podnikavý zajíc Krajíc se vydává na výpravy do okolí. V každém ročním období zažívá jedno dobrodružství.

Rok vydání: 2024
Napsáno: 2024
Stran: 95
Žánr: příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Aneta Žabková
Nakladatel: Mladá fronta a.s.
Edice: Nebojím se písmenek
Náklad:
ISBN: 978-80-204-6390-6

ANOTACE:

Rok plný příběhů se zvědavým zajícem. Vhodné pro nácvik čtení genetickou metodou.

Je krásný den, slunce hřeje a na šípkovém keři raší první lístky. Copak se to ale pod ním ukrývá? To je přece zaječí pelíšek! Bydlí v něm šest sourozenců, kteří neustále tropí nějaké rošťárny. Nejčipernější z nich je zajíc Krajíc. Nevydrží chvilku na místě a pořád by něco objevoval. Na všetečných výpravách se setkává s liškou Rézkou, s kocourem Drápem, se strašákem do zelí a psem Rafem, a nakonec se Sněhulákem. Zajíc Krajíc by se chtěl stát hrdinou, chtěl by být lovcem jako Rézka, Dráp a Raf, ale až Sněhulák ho ujistí, že je Krajíc především správným zajícem. A jako takový může být vším, čím si bude přát.

Jedná se o čtyři volně navazující příběhy (každý se odehrává v jiném ročním období), které s humornou nadsázkou zachycují život šesti zajíčků obývajících společnou noru.
V každé kapitole si zajíc Krajíc zpívá. Sloučením všech čtyř slok pak vznikne písnička, ke které si čtenář může vymyslet svou vlastní melodii.

OBSAH

Zajíc Krajíc na lovu slepic
Zajíc Krajíc na lovu myší
Zajíc Krajíc na lovu zelí
Zajíc Krajíc na lovu mrkve

Hlavní hrdinové:

UKÁZKA:

Zajíc Krajíc se znovu svalil do jetele. Nad jeho hlavou se na modré louce nebe páslo stádo beránků. Na světě je krásně, pomyslel si zajíc Krajíc. Jenže vtom zdálky uslyšel rozčilené kvokání.
„Kvok. Kvo, kvo, kvo, kvo. Kvok!“
„Kdo to volá?“ zaujalo to zajíce Krajíce a vyskočil.
„Takhle mluví slepice, zajíci,“ ozvalo se od lesa.
Zajíc Krajíc se postavil na zadní. Panáčkoval. Pohlížel k lesu.
Pod nejbližším stromem seděla krásná bytost s kulatou hlavou a protáhlou tlamou. Oranžová srst jí na slunci zlatě zářila. A od tlamy až na břicho se jí táhla bílá náprsenka. Uši měla ta bytost menší než zajíc. Ale sám Krajíc musel uznat, že jí sluší. Nejhezčí byl ovšem ocas. Dlouhý a neobyčejně huňatý.
Zajíc Krajíc si vzpomněl na Floru a Noru. Obě se pořád šlechtí. Pilují si zuby. Pročesávají si srst. Těm by se takový ocásek jistě líbil.
„Ty jsi slepice?“ zeptal se cizí bytosti.
„Chichichi! Jé, chichichi!“ roztáhla pobaveně tlamu. „Já a slepice! Zapiš si za uši, že já slepice lovím, zajíci. I zajíce lovím, abys věděl. Ale tebe nechám jít. Je s tebou legrace. Prý já a slepice! Já jsem přece hezká Rézka! Chichichi!“
Zajíc Krajíc vypadal zmateně. Ta bytost si říká Rézka. A prý loví zajíce. Má se bát? Má utíkat? Opravdu vážně uvažoval, že vezme do zaječích. Ale z přemýšlení ho vyrušily nové zvuky.
„Kvok. Kvo, kvo, kvo, kvo. Kvok!“
„Takhle tedy mluví slepice,“ opakoval zajíc Krajíc. „Divné slovo. Možná jsou slepice něčím slepené. Proto tak rozčileně volají. Neměli bychom je odlepit?“ ohlédl se po Rézce.
Jenže už tam nebyla. Jen konec ocásku se mihl v houští.
„Tak půjdu ty slepice rozlepit sám,“ narovnal zajíc Krajíc uši a vykročil.

„Jedna, dva, tři… ham.
Páni, já se mám!
V jetelíčku, jeteli
ležím jako v posteli,
k tomu si zpívám.“

„Jedna, dva, tři… ham.
Mám nebo nemám
v jetelíčku, jeteli
dál svou cestou metelit,
sám sebe se ptám.“

„Jedna, dva, tři… ham.
Já odvahu mám.
Kousek odtud na poli
sám ulovím cokoli.
To vám povídám.

„Jedna, dva, tři… ham.
Hejna vran se ptám,
proč čtyřlístky v jeteli
pod sněhem se tetelí?
zima přišla k nám.

Kočka Kačka herečkou

Knížka pro začínající čtenáře volně navazuje na knihu O kočce Kačce. V druhém díle se Kačce podaří splnit její vytoužený sen – dostane roli v televizní reklamě na kočičí papání.

Rok vydání: 1999
Napsáno: 1998
Stran: 32
Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Vlasta Švejdová
Nakladatel: SiD & NERo, edice Začínám číst
Náklad: /
ISBN: 80-85886-53-7
Poznámka: volné pokračování knížky O kočce Kačce

ANOTACE:

Kočka Kačka poznává nové kamarády, koťátka Sazičku a Mourka, který ještě neumí říkat „r“, morče Celestýna, který trochu zlobí, ale také nezbedná dvojčata, kluky Matěje a Maxima. Zvířátka i děti věří, že se Kačka jednou stane slavnou herečkou. To se Kačce také splní, když dostane roli v televizní reklamě. Brzy ale pozná, že ze všeho nejlepší je hrát si s kamarády jen tak pro radost.

UKÁZKA:

Byla jsem zrovna krásně napapaná a oči se mi až zavíraly, když velký Kukačka zapnul televizi. A to byste nevěřili! Nějaká cizí krásná kočka si tam vykračovala od misky k misce. Ke každé jen čichla, ohrnula čenich o šla dál. Ale v té poslední misce muselo být něco obzvlášť dobroučkého. Ta cizí krásná kočka se zastavila, přimhouřila očka o pustila se do toho s takovou chutí, jako by jí velcí týden nedali najíst. Nakonec protáhla přední i zadní nohy a mlsně si olízla tlamičku sametově růžovým jazykem.
Chtěla jsem vědět, jestli mám také tak sametově růžový jazyk, a vyplázla jsem ho jak jen to šlo.
„Koukni na Kačku, tati,“ strčila Kamila do velkého Kukačky. „Že vypadá úplně jako to kočka z reklamy.“
„Mik, mik,“ řekl na to malý Michal a hned se zas pokoušel sníst svoji přední levou tlapku.
Ale velký Kukačka překvapené zašeptal:
„No jo, máš pravdu, Kamilo. Úplná filmová hvězda, ta naše Kačka.“
Samým štěstím jsem se až zatetelila a z vděčnosti jsem šla velkému Kukačkovi zahřát krk. Má to moc rád. Podrbal mě na hlavě svými krátkými tupými drápky. On chudáček jiné nemá. Ale i tak to bylo moc příjemné.

UKÁZKA 2:

RECENZE:

Kluk a pes (1. vydání)

Příběh dvou školáků, kteří jsou nerozlučnými přáteli. Jeden z nich je třeťák Julin na vozíčku, druhý pes César, který chodí do psí školy, aby se mohl stát asistenčním psem.

obalKlukPes

Rok vydání: 2011
Napsáno: 2009
Stran: 60
Žánr: příběhy s dětským hrdinou, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Eva Švrčková
Nakladatel: Albatros
Náklad: /
ISBN: 978-80-00-02718-0
Překlady:
2011 vyšlo ve slovenštině pod názvem Chlapec a pes.
2014 vyšlo ve slovinštině pod názvem Fant in pes.
2016 vyšlo v maďarštině pod názvem Add a mancsod!
2017 vyšlo v polštině pod názvem Chlopiec i pies
2. vydání: Albatros 2016.
Pracovní listy ke knize jsou ke stažení na stránkách Albatrosu ZDE:
E-KNIHA
AUDIOKNIHA
Kniha byla upravena pro aplikaci Booko.

UKÁZKA Booko:

ANOTACE:

Příběh o přátelství devítiletého Julina upoutaného na vozík a jeho psa Césara, který kvůli svému malému pánovi chodí do speciální psí školy, aby se mohl stát opravdovým asistenčním psem. Kniha plná veselých příhod odehrávajících se ve škole dětí i ve škole psů ukazuje Julina jako obyčejného kluka, který je součástí party, nepotřebuje být litován a občas je mu i co závidět.

Ahoj, já jsem Julin! Jsem třeťák, je září a právě mi začíná škola. Do školy nechodím, ale jezdím. Mám rád počítače, závody, psy, a samozřejmě rodiče a kamarády. Jsem obyčejný, myslím, že docela chytrý kluk.

Ahoj, já jsem César! Jsem prvňák, je září a právě mi začíná škola. Do školy nechodím, ale běhám. Mám rád dobré jídlo, výlety, lidi, a samozřejmě své pány a kamarády. Jsem docela šikovný Julinův osobní asistent. Jsme nejlepší přátelé a společně zvládneme úplně všechno!

UKÁZKA:

Tajemný vzkaz v tenisáku

„Ukaž, co to máš za míček, Césare?“ řekl Julin udiveně. „To není tvůj tenisák. Komu jsi ho vzal, co? To se nedělá, brát cizí věci.“

Jo, já vím. Jenže tohle není cizí věc. To je tenisák mý kamarádky z vedlejší třídy. Alfa je moc prima labradorka a ve škole studuje obor vodicích psů pro lidi, co nevidí. Alfa se učí, jak vést svou paní po ulici tak, aby nezakopla, aby nikam nespadla, aby ji nic nepřejelo a taky aby nezabloudila do úplně jiný ulice, než kde bydlí. Alfa říká, že je to docela fuška. Ale ji to prý baví. A svou Mílu má ráda. Jako já tebe, Juline.

„Tak, Césare! Míček. Dej!“

Dej! už umím. Tady ho máš, Juline. Ale kradenej není. My jsme si ho s Alfou jen vyměnili. Chtěla to, víš? Pořád mi ho o přestávce cpala, tak jsem si ho vzal a dal jí ten svůj.

Julin seděl na posteli a pohazoval si cizím tenisákem. Ale pak se na něj podíval pozorněji a zjistil, že míček je v jednom místě naříznutý. Nehtem zajel do škvíry, cosi nahmatal, podíval se na Césara a řekl:
„Podej mi pinzetu. Pinzetu, Césare! Přines!“

Hm, to se ti řekne, pinzetu. Ale co ta pinzeta je, u všech zahrabanejch kostí? Umím ti podat propisku. Propisku bys nechtěl? Brada už mě naučil podávat taky knihu, sešit, penál, nůžky, ty musím opatrně. Přinesu čepici, rukavice, bundu a boty. Dokonce i mobil už umím. A je to teda pěknej šok, pokud ti mobil zazvoní přímo v tlamě, když ho zrovna neseš. Fuj! Poprvé jsem se tak lekl, div jsem tu věc nespolknul. Ale Brada mě vytrénoval, už se nelekám.

„Césare! Tu pinzetu!“

Nevím, Juline. Pinzetu fakt neumím.

Julinovi se nakonec podařilo do škvíry v míčku vsunout dva prsty. Trochu měl strach, aby ho nechytla křeč, ale zdálo se to být v pořádku. Opatrně, kousek po kousku, cosi vytahoval.
„Tý jo! Co to může být?“
César postřehl v Julinově hlasu napětí a obezřetně se posadil těsně vedle něj. To aby v případě, že by se s Julinem něco dělo, mohl včas zasáhnout.
Julin držel v rukou malý, na několikrát složený papírek.
„To bude asi vzkaz. Nějaká tajná zpráva. Chápeš, Césare? V tom míčku bylo ukrytý nějaký tajemství.“

TISKOVÁ ZPRÁVA O KŘTU KNIHY:

KNÍŽKU KLUK A PES POKŘTIL JAN POTMĚŠIL A PES

Praha, 8. dubna 2011

Herec Jan Potměšil a asistenční pes Ešlinka ze sdružení Helppes se stali kmotry nové knížky Ivony Březinové Kluk a pes. Jejími hlavními hrdiny jsou totiž třeťák Julin, který je vozíku, a jeho asistenční pes César. Ten je také vtipným vypravěčem příběhu.

Nakladatelství Albatros pozvalo do Ta kavárny Jedličkova ústavu v Praze děti ze základní školy Jedličkova ústavu, ze ZŠ Nedvědovo náměstí a žáky Učiliště pro děti s více vadami. Všichni si s napětím poslechli ukázku z knížky v podání autorky Ivony Březinové a herce Jana Potměšila. „Ivona Březinová zpracovala téma odlišnosti vtipně, vesele a přístupně. Už se těším, jak ho přečtu svým dětem,“ řekl Jan Potměšil.

Šestnáctiměsíční fenka Ešlinka, která je stejně jako hlavní hrdina knížky César žákyní psí školy, pak předvedla, co všechno umí – stáhnout paničce rukavice i čepici, podat hrneček, mobil i hřeben, otevřít skříňku i podat vodítko. Její cvičitelka Zuzana Daušová pak dětem vyprávěla, jak to v psí škole vypadá a co všechno jsou psi schopni se naučit.

Setkání zakončily divoké závody ve slalomu na vozíku, kdy si to rozdaly děti, které vozík potřebují ke každodennímu životu, s těmi, které na něm seděly poprvé v životě.

Nakladatelství Albatros zároveň předalo Ta kavárně, kde se scházejí klienti Jedličkova ústavu a škol a maminky s dětmi, malou knihovničku dětské literatury. Návštěvníci kavárny mají teď možnost si půjčit leporela pro nejmenší, knížky prvního čtení i literaturu pro teenagery. „Jsme rádi, že se naše knížky dostanou na místo, kde se schází spousta dětí,“ řekla šéfredaktorka Albatrosu Šárka Krejčová a slíbila, že nakladatelství bude knihovničku pravidelně doplňovat o nové tituly.

Ivona Březinová se věnuje literatuře pro děti a mládež všech věkových kategorií a nejrůznějších žánrů. Za součást své profese považuje i povídání si se čtenáři na besedách, a proto s pověstným batohem knih na zádech křižuje celou republiku. V poslední době se také v rámci svého působení na Literární akademii stará o nejmladší spisovatelskou generaci. Je mimo jiné autorkou knihy Lentilka pro dědu Edu, která popisuje dětskou zkušenost se stářím (Albatros, 2010).

RECENZE 1:

iLiteratura
Březinová, Ivona: Kluk a pes
Autor článku: Milena Šubrtová – 20.9.2011
knihy : Česká republika /RECENZE DĚTSKÁ

Ivona Březinová se novelou Kluk a pes opět pohybuje v prostoru návodné, formativní literatury, kde již mnohokrát osvědčila své literární kvality. Stačí připomenout čtenářsky úspěšný cyklus o dospívajících a závislostech Holky na vodítku či prózu Lentilka pro dědu Edu, líčící s optimismem nelehké soužití dítěte a prarodiče s Alzheimerovou chorobou.

Ivona Březinová: Kluk a pes. Ilustrace Eva Švrčková, Albatros, Praha, 2011, 60 s.
Julin a pes César trávili až dosud každou volnou chvíli společně, se začátkem školního roku však jejich cesty dočasně rozdělí pevný řád povinností. Školákem se totiž vedle třeťáka Julina nově stává i retrívr César, který podstupuje výcvik na asistentského psa, aby mohl lépe pomáhat svému dětskému kamarádovi, odkázanému v důsledku postupujícího onemocnění na invalidní vozík. Epizody ze školního prostředí jsou tak nevšedně zpestřeny o zajímavosti ze života psích školáků.
Březinová rozvíjí nelehké téma handicapu citlivě, bez sentimentu a s osvobozujícím humorem. Julin je se svým postižením smířen, vozík mu kompenzuje fyzickou nedostatečnost, ale stává se rovněž přirozenou rekvizitou dětských her. César je Julinovi důležitou oporou na cestě k samostatnosti a v rodinném mikroprostoru je mu vyhrazeno místo rovnoprávného člena, jenž je Julinovi blízko jako sourozenec. Za určitou slabinu prózy lze považovat její přesycenost nastolenými problémy, které na ploše komorního příběhu nejsou přesvědčivě rozvinuty, a pouze letmo nastíněnými charaktery jejich nositelů (například strach nevidomé Míly; Břéťa utíkající z domova v obavách z trestu kvůli špatnému vysvědčení).
Autorka dynamicky střídá různé vypravěčské polohy. Jedním ze zdrojů komiky se stává Césarova psí perspektiva, ze které je s odzbrojující bezprostředností nahlížen každodenní život v lidské společnosti. Použití tohoto „nespolehlivého“ zvířecího vypravěče není v kontextu české literatury pro děti novým prostředkem, nicméně Březinová s ním pracuje funkčně. Césarovy komentáře, v textu typograficky odlišeny kurzivou, nemají pouze povahu zábavných glos, ale dětského čtenáře aktivizují a zdůrazňují etické poselství příběhu. Knížka je v tiráži doporučována čtenářům od osmi let, určitě však najde vděčné recipienty i mezi mladšími dětmi.

RECENZE 2:

RECENZE 3:

Kluk a pes od Ivony Březinové zaujme tématem a nádhernými ilustracemi

Knížka Kluk a pes je novým počinem Ivony Březinové. A jako vždy, zaujme svým tématem, které je široké a citlivě seznamuje děti s něčím, co bývá společností vnímáno spíše negativně či rozporuplně (tady je onen Kluk vozíčkářem). Druhou nádhernou rovinu jsem v knížce objevila v ilustracích, které jsou z autorské dílny Evy Švrčkové. Obě dámy jsem v rámci recenze požádala také o pár slov.

Líbí se mi živý styl, který vás vtáhne přímo do děje a s Julinem, klukem na vozíku, prožijeme jeden školní rok. Jeho asistenční pes César ovšem také chodí do školy, jak pochopíte hned po prvních stránkách. Ovšem do té psí… aby se naučil
vše, co potřebuje znát. A nebude tam sám, spolužáků bude mít hafo a z jeho psí hlavičky se dozvíte nejen, jak pes přemýšlí a funguje. Třeba barvitý popis „chytání stopy“ je excelentní, ale také co se v takové škole děje a jak to chodí mezi psími spolužáky.

Anebo úplně prostou věc, jak to chodí u večeře.

„Lidi, já bych žral. Jezte rychle! Vím, že až se najíte, taky dostanu něco dobrého. Voňavého. Z té velké plechové mísy se dvěma uchy a placatou plechovou čepicí cítím maso. Je ještě horké. Asi ho dostanu s rýží. A s mrkví. Hmmm, už se těším. Vám to ale trvá, u všech kostí! Za chvíli vám ukážu, jak se má pořádně hltat.

V noci ti dva spali hlubokým spánkem. Julinovi se zdálo o tom, jak s klukama závodili a on byl na vozíku rychlejší než Mirek na kole. Césarovi se zdálo o hovínku, které se nedalo zahrabat. Dost ho to zlobilo, ale ani ve spánku neopomněl prohřívat Julinovy věčně ztuhlé nohy.“

Opravdu krásný popis souznění kluka a psa, co říkáte? Zaujalo mne, jak úžasně autorka Ivona Březinová tohle uměla popsat a tak jsem se neváhala s dotazem.

Že se umíte dívat na svět dětskýma očima, již vím a je to úchvatná a cenná vlastnost, ale vy jste to nyní dokázala i těma psíma? Je tam hodně podrobností o psím výcviku a mě se třeba velmi líbil popis, při kterém doslova cítím, jak pes cítí a hledá stopu. A že to není žádná legrace..?

„S psy nemám příliš velké zkušenosti, ale pokusila jsem se do jejich světa co nejvíc ponořit. Studovala jsem podklady v knihách i na internetu, kde jsem viděla spousty instruktážních filmů o speciálním výcviku. A měla jsem i své informátory z organizace Pomocné tlapky a potom z organizace Helppes.

Právě fenka Ashley z Helppesu mi knihu spolu s hercem Honzou Potměšilem pokřtila a paní Zuzana, uznávaná cvičiteka, mi složila největší poklonu, kterou jsem kdy slyšela. Prý má při čtení mé knihy v určitých pasážích pocit, jako by ji psal pes. Tohle když mi řekne člověk, odborník, který se psy léta pracuje a vychovává je pro speciální úkoly, tetelím se radostí, že se mi snad tím psem na chvilku opravdu povedlo být.“

Já myslím, že se Vám to určitě povedlo, protože tohle byla myšlenka, která se do mě zakousla
vlastně po přečtení několika prvních řádků „psího přemýšlení“ a pevně věřím, že nejsem jediný podobný čtenář.

Svou roli tu bude hrát také žlutý tenisák, který bude prostředníkem k další postavě v knížce. Slepé holčičce Míle. A taky dojde na velkou pátrací akci. A na hledání ztracené ledvinky ve sněhu. A taky na závěrečné zkoušky v psí
škole. Prostě se toho za ten školní rok stane mnoho a mnoho. Až skoro div, že se to do tak útloučké knížky vejde.

Nedejte se zmást, ona vám vydrží ale dost dlouho.

Je to čtení náročnější.

Ne snad těžké na čtení, ale pro témata, kterých se dotýká. Život handicapovaných ve světě „normálních lidí“ není vůbec jednoduchý a Ivona Březinová se navíc na všechno dívá dětskýma očima. Tuhle vzácnou vlastnost dnes již každý nemá a je to úhel pohledu, který dospělí už ztrácí… Je dobré si ho občas připomenout. Témat k povídání po čtení je mnoho a když si k tomu připočítáte ještě pohled na svět psíma očim a psím čenichem, tak zjistíte, že tahle knížka vám dá opravdu hodně. Hodně námětů k zamyšlení, nekonvenčních názorů a pohledů na svět.

A to je dobře.

Co je však dokonale odpočinkové, jsou ilustrace Evy Švrčkové, které jsou příjemné a chvílemi budí dojem příjemného teplíčka. Snad pro ty „textilní vzory“, které čas od času použije tu a tam…občas na místech nepatřičných, ale o to zajímavějších, třeba na hrnci s masem s mrkví.

Vyřádila se také v chlupech a vlasech, které vypadají jako opravdové a dělají z každé ilustrace nádherný šperk. Tak dlouho jsem přemýšlela, až jsem si našla na paní Švrčkovou kontakt a zeptala se jí rovnou, jak to s těmi ilustracemi je.

Jak byly tvořeny? Opravdu pomocí textilu, nějakou koláží? Mě fascinují chlupy a vlasy tam svou opravdovostí“???

„ Ilustrovat knihu Ivony Březinové byla jedna radost, protože příběh o klukovi a jeho psovi je nabitý dějem a tím i velmi inspirativní. Obrázky vznikly přetiskováním různých materiálů (především textilních), které jsem hledala a sbírala, kudy jsem chodila 🙂 Kombinace těchto přetisků nabízí velkou škálu strukturálních variací a umožňuje vyhrát si s detailem. Pro dosažení žádoucího výsledku jsou monotypy propojeny s malbou a ve finále se uplatnila i obyčejná tužka.“

A mě nezbývá, než se kochat a přemýšlet nad každý obrázkem, jakou radost a slast musela jeho výroba stát. Je to příjemné a nádherné pohlazení pro oko i duši po záplavě těch nepěkných počítačově dělaných ilustrací, které mají pouze jednu výhodu – jsou rychlé, levné a jsou s minimem možné námahy…. Ehm… to vlastně nejsou výhody, že?

Já radši zůstanu u obrázků, na kterých je vidět, že dělaly radost a potěchu i samotnému autorovi při tvorbě. A to obrázky v knížce Kluk a pes rozhodně jsou.

Vydalo nakladatelství Albatros, 2011, www.albatros.cz

Foto ilustrací: archív Evy Švrčkové

Renata Petříčková. Popelky. 5. 12. 2011

http://www.popelky.cz/rodina-a-drobotina/kluk-a-pes-od-ivony-brezinove-zaujme-tematem-a-nadhernymi-ilustracemi.html

RECENZE 4:

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Kluk a pes

Krásný příběh pro děti i dospělé o přátelství člověka a psa chytí za srdce nejen ty, kteří mají nebo chtějí mít zvířecího kamaráda, je také o tom, jaké to je skončit kvůli nemocným nohám na vozíku, ale získat toho nejbáječnějšího asistenčního psa na světě. Kniha Kluk a pes je takovým malým výletem do světa dětí na vozíčku, které potřebují kamaráda, přítele a hlavně pomocníka, aby byli soběstační. Oba hlavní hrdiny, Julina i Césara si hravě zamilujete, protože je to správná a nerozlučná dvojka, která toho má hodně před sebou. Spolu toho totiž zvládnou strašně moc!

Julin je kluk jako každý jiný, jen nemůže běhat, ale jezdí na vozíčku. Ještě vloni chodil o berlích, ale letos už musí dát berle stranou. Nový elektrický vozík mu nahradí nohy a dokáže drandit až šest kilometrů za hodinu. Má pohon na zadní kola a ovládá se joystickem na opěrce ruky. Julin má rád počítače, závodění a psy.

César je asistenční pes učedník, kterého čekají zkoušky, aby se mohl stát Julinovým osobním asistentem, protože ho Julin potřebuje. Takový asistenční pes umí splnit mnoho příkazů a je vlastně takovou prodlouženou rukou svého pána, pro kterého mohou být náročné nebo složitější i docela obyčejné věci jako si něco podat nebo otevřít. Věci, nad kterými lidé se zdravýma nohama a rukama vlastně vůbec nepřemýšlejí.

Julin a César jdou poprvé do školy, zatím ale každý do jiné. César chodí do psí školy, aby mohl Julinovi pomáhat se vším, co bude potřeba. Možná se budete divit, ale i pejsek dostává domů domácí úkoly, protože je třeba pořád trénovat. I Julin zvládne svůj první školní den třetí třídy na jedničku. Na Julinově vozíku se sveze snad skoro celá třída, to je ale pozdvižení!

Kluk a pes spolu zažijí spoustu dobrodružství, třeba takové závody na vozíčku, které nakonec naštěstí dobře dopadnou. César dokonce vystopuje ztraceného Julinina spolužáka, který se bál jít domů kvůli špatné známce na vysvědčení. Také najde na horách tátovu ztracenou ledvinku. Nejdůležitější však je, že César se celý rok pilně učí, aby byl Julinovým tím nejlepším společníkem, pomocníkem a kamarádem. Podá, přinese, vyřídí… Ale je tu i čas na zábavu a díky kamarádům objeví Julin s Césarem kouzlo flyballu, což je vlastně takový sport pro psy. Chce to trénovat, ale časem se může i závodit a na to se Julin těší nejvíc. A je tu konec školního roku – Julin zvládá školu bez problémů, ale Césarovy závěrečné zkoušky, to byla jiná! I za nesplněný nebo chybně splněný povel může pejsek výuku opakovat. Ale Césarovi se nakonec všechno povedlo na výbornou, zdárně prošel studiem a složil předepsané zkoušky. Na jeho diplomu je napsáno ABSOLVENT V OBORU PES ASISTENT PRO LIDI S POSTIŽENÍM. Po prázdninách šli Julin s Césarem zase do školy. Ale tentokrát už spolu a do stejné. César kráčel vedle levého kola Julinova vozíku, otevřel mu dveře a v šatně mu zul boty. Rozepnul mu zip bundy a stáhl svetr a dokonce donesl v tlamě velký pugét kopretin paní učitelce…

Autorka knih pro děti Ivona Březinová má na svém kontě již více než 100 knih. Je rytířkou Řádu krásného slova – tato cena je obzvlášť významná, protože ji dostala od svých dětských čtenářů. Několikrát získala i prestižní ocenění Zlatá stuha, což je výroční cena pro autory, překladatele, ilustrátory a nakladatele dětské knihy. Vyhlašovateli soutěže jsou společně Česká sekce Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu, Obec spisovatelů, Klub ilustrátorů dětské knihy a Obec překladatelů. V posledních letech se věnuje zejména sociální tématice a handicapovaným dětem, ať už jde o fyzické či psychické problémy (např. bulimie, ADHD, šikana, Alzheimer, cukrovka apod). Např. Jmenuji se Martina a jsem bulimička, Ňouma z áčka,Bez-bot, Řvi potichu, brácho, Lentilka pro dědu Edu, Řád sladkého sněhuláka.Její knihy byly přeloženy již do 17 jazyků. Je patronkou Alzheimer nadační fondu, nadačního fondu Gabrielis a Centra Filipovka pro děti se zdravotním postižením.
Autorkou recenze je Lucie Bednářová. Knižní klub, 11.6. 2019.

https://www.knizniklub.cz/literarni-kavarna/recenze/kluk-a-pes.html

HRA:
V sekci Hry těchto stránek najdete k této knize PEXESO.

HRA:
tištěné kvarteto z Albatrosu

NÁMĚT KNIHOVNÁM NA VÝPŮJČNÍ KUFŘÍK:

Brumlík a jeho kamarádi

Kniha s převahou obrázků tvořených kolážemi fotografií zvířat a dokreslené postavičky všetečného medvídka obsahuje 25 kratičkých textů, které glosují ilustraci na dvoustraně.

Rok vydání:2001
Napsáno: 2001
Stran: 61
Žánr: příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: /
Nakladatel: Junior
Náklad:
ISBN: 80-7267-057-3
Poznámka: text vznikl jako volný doprovod k ilustracím
belgického originálu Victor, vydaného
nakladatelstvím CARAMEL Belgium

ANOTACE:

Soubor 25 krátkých textů pro malé děti. Nejprve vznikly koláže fotografií s kreslenou postavičkou medvídka Brumlíka. Na míru těmto obrázkům pak vznikly texty.

Víte, jak se spí na ovčím polštářku? A s čím si nejraději hrají lišky? Tušili jste, že plameňáci nosí červené punčocháče o krokodýl by si klidné pochutnal i na tričku? Že jste o ničem takovém ještě neslyšeli? Tak poslouchejte a dívejte se. Medvídek Brumlík vám to všechno ukáže.

OBSAH:

UKÁZKA:

PES
„Proč to štěně pořad jenom spi?“ zlobí se Brumlík. „Štěňátko má štěkat, kňučet o vrčet. Má vrtět ocáskem a zvědavě zvedat uši. Kdo by to tušil, že je štěně takový spáč? Jak bude hlídat dům, až vyroste? Jak bude vítat hosty a čichat, co jsou zač?“ „Jen ho nech spinkat, Brumlíku. Za par dní už mu neproklouzne ani myš, však uvidíš.“

SRNA

V lese k Brumlíkovi přiběhla srnka. „Ty jsi ale pěkná, pochválil ji medvídek. „Kdepak pěkná,“ řekla srnka posmutněle. „Copak nevidíš, že mám na hřbetě málo bílých puntíků?“ „Jestli jich chceš víc, stačí říct, já ti nějaké přimaluju,“ nabídl se Brumlík a běžel pro štětec a barvu. Pak srnce namaloval puntíkatá záda. Ta vám byla ráda!

TULEŇ

Tiše, tiše, ať je nevyplašíš. Vypadá jako hračka z plyše. Tuleňátko bílé jako sníh, chundelaté, heboučké. Černé oči na nás kulí, k Brumlíkovi se jen tulí, aby ho zahřálo. A až se trochu zahřejí, to by tak hrálo, aby si spolu nepohráli.

Eliáš a liška (1. vydání)

Moderní pohádka plná nonsensů, legračních situací a nesmyslných veselých sázek mezi zvířátky, kouzelníkem Eliášem a kluky Hugem a Kvidem. Průvodkyní knihy je žabina Sabina.

Rok vydání: 2010
Napsáno: 2009
Stran: 72
Žánr: příběhy se zvířecím hrdinou, příběhy s dětským hrdinou
Ilustrátor: Helena Zmatlíková
Nakladatel: Artur
Náklad:
ISBN: 978-80-87128-36-7
Poznámka: Psáno podle původních ilustrací ke knize Borise Aprilova, Lišákova dobrodružství. Albatros 1981. (Originál: Novite priključenija na Lisko. Nakladatelství Daržavno izdatelstvo. Varna 1971.)
Knihy napsané autorkou podle ilustrací Heleny Zmatlíkové: Dárek pro Sáru, Eliáš a liška, Emánek má nápady, Fotbal s Fandou, Hrnečku, vař!, Rozpustilá ozvěna, Štěkej, Mourku!, Žofinka Ofinka
2. vydání

ANOTACE:

Věřte tomu nebo ne, ale u rybníka, kam si chodí hrát dva kluci, Hugo s Kvidem, se dějí neuvěřitelné věci. Například tam z nebe občas prší lišky s deštníky v tlapkách. A to ještě není nic proti tomu, co se začne dít, když se na nedaleké louce objeví podivný kouzelník… Otevřete knihu zábavných nesmyslů a pojďte se společně divit.

UKÁZKA 1:

U žabí báby! To jsem se lekla. Taky jste to slyšeli? Rybníkem to trhlo do všech stran až se rozlil jako při povodni. Že by bouřka? Zatím se nezablýsklo. Obloha se ale pěkně zakalila. Jen se rozpršet. Ještě chybí, aby z nebe padaly trakaře, jak se říká. Ani nevím proč. U vás někdy padaly z nebe trakaře? U nás teda ne. Aspoň, co si vzpomínám. U nás z nebe padají leda lišky. No co, co? Vy jste nikdy neviděli padat z nebe lišku? Ne, šišku! Lišku, povídám. Hm, už je to tady! Jako bych to neříkala. Jen se podívejte! Teď bude pršet liška za liškou. A ještě mají všechny deštník, potvory. To zas bude všude nadeštníkováno! Kdo to po nich má uklízet! Já, žabina Sabina, to teda nebudu. Leda ti dva lidský kluci, Hugo a Kvido, ti by mohli. Občas takhle po liščím dešti přijdou, posbírají deštníky a ve městě je dají do sekáče. Abych řekla pravdu, moc tomu nerozumím. Sekáč je podle mě pavouk s dlouhýma hubenýma nohama. Nebo někdo, komu to sekne. Jako, že mu to sluší. Třeba žabák Blažej. Ten od horní hráze. To je sekáč! Ale že by se do něj vešlo takový množství deštníků, co tu občas naprší, tak to teda nevešlo. A nepřesvědčujte mě o opaku, u žabí báby, vím co říkám!

UKÁZKA 2:

Kouzelník Eliáš mávl tenkou hůlkou, kterou celou dobu držel mezi dvěma prsty, a zamumlal: „Veríkoka fidli basta, kartáček a zubní pasta!“ „Asi si potřebuje vyčistit zuby,“ zašeptal Kvido Hugovi mrzutě. Byl připraven dát se na ústup, kdyby to náhodou vypadalo, že by čištění zubů hrozilo i jemu. Kvido byl toho názoru, že nic se nemá přehánět. Zuby stačí vyčistit dvakrát denně a dost. Hugo jen pokrčil rameny a čekal, co se bude dít dál. Chvíli se nedělo nic. Dokonce už to vypadalo, že Eliáš bude muset své kouzelnické zaklínadlo zopakovat, ale pak se nad víkem zatetelil nafialovělý obláček a z kufru vyskočila veverka.

V podpaží držela šišku, způsobně se uklonila a rychle všechny přejela pohledem. Pak přistoupila k Hugovi a nastavila mu tlapku k políbení jako nějaká dáma. „Já se picnu,“ chechtal se Kvido. „Veverka! A tváří se, jako by byla do Huga zamilovaná.“ „Plácáš nesmysly!“ nelíbilo se to Hugovi. Ale než si stačil rozmyslet, co udělá, veverka byla ta tam. „Co to mělo být?“ zatahala liška Eliáše za fialový šos. „Veverka s šiškou,“ odsekl důležitě. „Někteří mí kolegové tahají bílé králíky z klobouku. Já nechám vyskakovat z kufru veverku. S šiškou, prosím. Ještě umím vyčarovat veverku bez šišky, ale to mi nepřipadá tak zábavné. Zato jich svedu za sebou rovných devět. Kdo nevěří, je medvěd.“

OBÁLKA PŮVODNÍ KNIHY:

RECENZE 1:

Ivona Březinová: Eliáš a liška

http://cajovnaprozeny.blog.cz/1007/ivona-brezinova-elias-a-liska 10. července 2010 v 1:08 | čajovna | Knížky pro děti

Knížka, která čítá „pouhých“ 70 stran je svou velikostí právě tak pro děti. Příjemný fialový hřbet i titul, tvrdé kvalitní desky a odolný papír, krásné obrázky Heleny Zmatlíkové a geniálně propletený příběh Ivony Březinové.

Asi je zbytečné se zmiňovat o kráse ilustrací…. Jež tentokrát pocházejí z knížky Borise Aprilova: Lišákova dobrodružství a jež si Ivona Březinová nejen vypůjčila, ale srovnala je úplně jinak a dala život úplně novému příběhu.

Ty lišky deštníkované při liščím dešti jsou parádní, co říkáte?

A jestli máte náladu na podrobnější recenzi této nápadité knížky, tak vás odkážu sem, do Světa dětské fantazie, pro který jsem stvořila podrobný průzkum plný emocí a krásných pocitů, jen o této knížce.

Vydalo nakladatelství Artur, 2010, www.artur.cz a já jim i paní Ivoně Březinové děkuji za možnost napsat pár slov k tak hezké knize.

P.S.: Mimochodem, doma čteme právě Bubáky z Pampelic, takže nás rozverná a veselá nálada neopouští….

RECENZE 2:

Možná znáte Dárek pro Sáru, Žofinku Ofinku nebo Rozpustilou ozvěnu a pokud Vás nadchly nejen znovuzrozené obrázky Heleny Zmatlíkové, ale také naivně fantazijní styl Ivony Březinové jakožto autorky příběhu, pak vás jistě zaujme právě nová knížka s názvem Eliáš a liška. Příběh vytvořený z obrázků z původní knihy Borise Aprilova: Lišákova dobrodružství.

Libozvučný název skrývá příběh, který je opět – jak jinak – úžasným spojením té jednoduché a bezbřehé dětské fantazie, která nemá hranic a může se v jakékoliv chvíli odklonit směry nevídanými a rozhodně ne logickými.

Máte-li chuť na takový výlet s dvěma chlapci Hugem a Kvidem, směle do něj. Budou tu pršet lišky a takzvané liščí deště mají výsadu dle mého, nejlepší ilustrace. Lišky padající s deštníky, hezky jedna za druhou, nevím proč, ale tenhle obrázek hned zkraje knihy mne velmi zaujal. Podivných pohádkových věcí je tu víc, nejen ten fialový mužík Eliáš kouzelník, který je tak trochu popleta, kterému se z vlasů líhnou ptáčci.

Četbu moc hezky rodičům (ale i dětem posluchačům) osvěží občasné rýmy v přímých řečech a rýmovačky, které text jaksi prolehčí, prozpěvní a celý příběh nádherně oživí. Vše navíc velmi vtipně občasně glosuje zelená žába, žabina Sabina, která také obstarává báječný úvod, který vás doslova strhne v té báječné hře slov a zvláštních dějů. Prostě se musíte dozvědět, co se bude dít dál.

Abych řekla pravdu, měla jsem tuto knížku přečtenou za jedno dopoledne a to ve chvíli, kdy jsme s její četbou začala malé dceři – která sice ještě textu pranic nerozuměla, ale líbil se jí asi jeho přednes. A samozřejmě obrázky Heleny Zmatlíkové. Na každé stránce je něco k dívání, to je IDEÁLNÍ knížka pro děti, což bohužel často nakladatelé nerespektují. Kdo však jde do rizika „dívacích“ knížek, má vyhráno. Nevím, jak jinde, ale u nás doma určitě.

Dcera sice po pár stránkách usnula blaženým spánkem, ale mě to nedalo a přečetla jsem ji celou na jeden zátah. Nenudila mě a pevně věřím, že nápaditý příběh, který je prezentací právě té nevypočitatelné dětské fantazie pobaví i vás a vaše děti.

Renata Petříčková, 26.6. 2010 Knihy Svět dětské fantazie

Lední medvídek

Čtení pro malé děti o dvojici malých ledních medvíďat. Ukazuje sourozenecké soupeření, ale i schopnost navzájem si pomáhat. Kniha doplněna DVD s filmem a naučnou prezentací.

Rok vydání: 2009
Napsáno: 2008
Stran: 32
Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Lara Gurin
Nakladatel: Knižní klub, edice Já a moje rodina
Náklad: 3700
ISBN: 978-80-242-2297-4
Poznámka: Součástí knihy je DVD s patnáctiminutovým otextovaným filmem.
V projektu Já a moje rodina vyšly svazky: Lední medvídek, Lvíče, Malý šimpanz a Slůně.
Vyšlo též slovensky: Ľadový medvedík

ANOTACE:

Dva malí lední medvídci, stejně staří bráškové, spolu stále soupeří. Zvlášť jeden z nich se vychloubá, že je silnější a mrštnější než ten druhý. Ale pak se najednou sám ocitne v nebezpečí. Přispěchá mu jeho slabší bráška na pomoc?
Součástí knížky je DVD s naučným programem a 15min. filmem, který znáte z televizního seriálu ČT Já a moje rodina.

UKÁZKA:

Lvíče

Čtení pro malé děti. Příběh o prvních krocích lvíčete mimo smečku, o strachu, že se ztratilo a o nutnosti zachovat si chladnou hlavu. Kniha doplněna DVD s naučným filmem.

Rok vydání: 2008
Napsáno: 2008
Stran: 32
Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Laura Gurin
Nakladatel: Knižní klub, edice Já a moje rodina
Náklad: 5000
ISBN: 978-80-242-2295-0
Poznámka: Součástí knihy je DVD s patnáctiminutovým otextovaným filmem.
V projektu Já a moje rodina vyšly svazky: Lední medvídek, Lvíče, Malý šimpanz a Slůně.
Vyšlo též slovensky: Levíča.

ANOTACE:

Pro maličká lvíčata je zpočátku všechno těžké. I zdolat obyčejný strom. Jenže vylézt na strom, to by měl každý lev umět. Jsou situace, kdy by se to mohlo opravdu hodit. Maličký lev, který zabloudil kousek od svojí smečky, by o tom mohl vyprávět.
Součástí knížky je DVD s naučným programem a 15min. filmem, který znáte z televizního seriálu ČT Já a moje rodina.

UKÁZKA:

LVICE - obr_2

Malý šimpanz

Čtení pro děti. Příběh o tom, jak je nutné překonat strach, například z vody, nebo výšek, jako to musel udělat i malý šimpanz. Kniha doplněna DVD s filmem a naučnou prezentací.

Rok vydání: 2009
Napsáno: 2008
Stran: 32
Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Laura Gurin
Nakladatel: Knižní klub, edice Já a moje rodina
Náklad: /
ISBN: 978-80-242-2296-7
Poznámka: Součástí knihy je DVD s patnáctiminutovým otextovaným filmem.
V projektu Já a moje rodina vyšly svazky: Lední medvídek, Lvíče, Malý šimpanz a Slůně.
Vyšlo též slovensky: Malý šimpanz.

ANOTACE:

I dospělí šimpanzi se občas něčeho bojí, například vody. Ale se svými obavami by se měl každý umět vypořádat. Malému šimpanzovi, který překonal svůj strach, aby přinesl mamince první dárek, se to podařilo.
Součástí knížky je DVD s naučným programem a 15min. filmem, který znáte z televizního seriálu ČT Já a moje rodina.

UKÁZKA:

Slůně

Čtení pro malé děti. O tom, jak to chodí u slonů, kde hlavou rodiny je babička a kde se sloní děti starají o nejmenší slůňata jako chůvičky. Doplněno DVD s filmem a naučnou prezentací.

Rok vydání: 2008
Napsáno: 2008
Stran: 32
Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Laura Gurin
Nakladatel: Knižní klub, edice Já a moje rodina
Náklad: 4500
ISBN: 978-80-242-2296-7
Poznámka: Součástí knihy je DVD s patnáctiminutovým otextovaným filmem.
V projektu Já a moje rodina vyšly svazky: Lední medvídek, Lvíče, Malý šimpanz a Slůně.
Vyšlo též slovensky: Sloníča.

ANOTACE:

V rodinách slonů to chodí tak, že starší děti dohlížejí na mladší. A někdy to vůbec není jednoduché. V knížce najdete příběh malého sloního kluka, který zachránil novorozenou sloní holčičku před útokem hyen.
Součástí knížky je DVD s naučným programem a 15min. filmem, který znáte z televizního seriálu ČT Já a moje rodina.

UKÁZKA:

Medvídek – Kdo si se mnou bude hrát?

Mámě medvědici a tátovi medvědovi s hnědou srstí se jednoho dne narodil modrý medvídek. V lese se ho zpočátku všichni bojí, někteří i štítí, ale on přesto neúnavně hledá kamarády.

Rok vydání: 2002
Napsáno: 2002
Stran: 72
Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Kateřina Lovis
Nakladatel: Axióma
Náklad: /
ISBN: 80-7292-022-7
Poznámka: /

ANOTACE:

Příhody malého Modrého medvídka, který se narodil obyčejným hnědým medvědím rodičům. Protože je jiný než ostatní, nikdo si s ním nechce hrát. A přitom Modrý medvídek tolik potřebuje mít nějaké kamarády. Ve třinácti kapitolách zažije při hledáni přátel nejrůznější příhody. Myslí si, že kdyby našel modrého kamaráda, bylo by to úplně nejlepší. Jestlipak se mu to podaří?

UKÁZKA:

Když byl Modrý medvěd ještě úplně malý, tak malý, že by se vešel Karkulce do košíku, pozvala k němu maminka zvěrolékaře. Pan doktor tehdy přišel i se svou malou holčičkou Kristýnkou a začal Modrého medvídka pozorně vyšetřovat. Prohlédl mu tlamičku, tlapičky i ouška, poslechl si, jak mu ťuká srdce a jestli pravidelně dýchá. „Vůbec nic mu není, maminko,“ řekl nakonec medvědici. „Můžete být klidná, váš medvídek je úplně zdravý.“ „Ale je modrý,“ poznamenala trochu nejistě medvědice, ačkoliv si toho pan doktor přece musel všimnout sám. „Proč není hnědý jako všichni ostatní? „No a co?‘ podivil se doktor. „Tak je modrý. Lidi jsou také bílí, černí, červení a žlutí.“ „A zelení,“ připomněla honem malá Kristýnka. „Těm se říká vodníci.“ 0 tom maminka nic nevěděla. Ale že v celém lese nežije žádný modrý medvěd, to věděla docela určitě. „Ostatní medvědi ho mezi sebe nevezmou, budou se mu smát,“ přiznala se nešťastně se svými obavami. Ale zvěrolékař jí vysvětlil, že nezáleží na tom, jestli její medvídek bude modrý, ale na tom, jestli bude moudrý. Maminka medvědice a táta medvěd naštěstí byli moudří dost o od samého začátku měli svého Modrého medvídka rádi. Ale věděli, že dokud sám nezmoudří, budou ho muset na světě mnohem víc ochraňovat, než kdyby vypadal jako ostatní.

ZAJÍMAVOST:

Postavičku Modrého medvídka vymyslela ilustrátorka Kateřina Lovis Miller, dcera Zdeňka Milera, autora slavného Krtečka. Modrý medvídek se nejdřív objevoval jako minikomiks na pokračování v časopise Televize, vyšlo několik lepoler a říkanková knížka. Teprve pak jsem byla přizvána ke spolupráci já, abych o Modrém medvědovi napsala příběh. To jsem ráda učinila, z medvěda jsem udělala malého medvídka, a tak vznikla kniha Medvídek – Kdo si se mnou bude hrát?

Pohádky kocourka Jupíka

24 krátkých pohádkových příběhů o domácích i exotických zvířatech. Texty jsou inspirované obrázky, které vznikly koláží fotek zvířat a vtipně dokreslené postavičky všetečného kocoura.

Rok vydání:2001
Napsáno: 2001
Stran: 49
Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: /
Nakladatel: Junior
Náklad: /
ISBN: 80-7267-058-1
Poznámka: text vznikl jako vyprávění inspirované
ilustracemi převzatými z belgického originálu knížky Teo,
kterou vydalo nakladatelství CARAMEL Belgium

ANOTACE:

24 krátkých pohádkových příběhů o zvířatech.

Ahoj! Já jsem Jupík, kocourek couravý a hravý. A taky povídavý. Možná upovídaný, řeknete si. Ale sedněte si a já vám budu povídat o tom, co jsem zažil a jaké jsem na svých cestách poznal kamarády.

OBSAH:

Jak chtěl kohout zobat puntíky
K čemu jsou velké uši
Bříško plné čtyřlístků
Jak se husa na chvilku stala lodí
O zatoulaném kachňátku
Selátko Bublifuk
Telátko a televize
Jaké mléko dává kráva
Jak koníčka hřála hříva
Dostihové závody
Krk až do oblak
Jak zebře sluníčko vybělilo pruhy
Jak šel slon na procházku
Kamarád tygr
Zapomnětlivý lev
Krotitel krokodýlů
Gibon akrobatem
Jak gorila hrála tenis
Hudba pro orangutana
Delfín záchranář
Co umí tuleň pod vodou
Jak tuleň nastydl
Lední medvěd staví sněhuláka
Jak tučňák sáňkoval

UKÁZKA:

F jako Fík (1. vydání)

Prvňák Kája a jeho spolužáci poznávají, jak je důležité umět se správně postarat o domácí zvířátko. A co se přihodí, když se takové zvíře podobné drakovi ztratí. + Pracovní sešit.

F_jako_Fik

Rok vydání: 2012 (2. vydání 2022)
Napsáno: 2010
Stran: 72
Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Vlasta Baránková
Nakladatel: Albatros, edice První čtení
Náklad: /
ISBN: 978-80-00-02970-2
Poznámka: Kniha se prodává zároveň s pracovním sešitem, v němž jsou didaktické úkoly k doplňování, kreslení a vybarvování.
Kniha je upravená i pro aplikaci Booko.

UKÁZKA Booko:

ANOTACE:

Kdo je Fík? A proč se tak jmenuje? To prvák Kája poznal, až když přišel s kamarády k paní Novákové na návštěvu. Kája jí totiž pomáhá venčit – ovšem ne psa, ale tři želvičky. Ten Novákovic přírůstek je drak! Děti se ho ze začátku trochu bojí, brzy se však s drakem, s kterého se nakonec vyklube leguán, spřátelí. Ale jednoho dne leguán zmizí. A záchranná výprava může začít!

Bavte se a luštěte s přiloženým sešitem. Pro toho, kdo pěkně přečetl knížku, to bude hračka!

Fík_prac_sesit_obalka

Úkoly v pracovním sešitě souvisejí s textem knihy a prověřují schopnost dětí pozorně číst a se získanými informacemi dále pracovat.

UKÁZKY:

6.
Kája kráčí Dlouhou ulicí k domku s loukou na střeše. Zastaví se a zazvoní.
Vrátka řeknou bzzz a Kája může vejít.
„Jen pojď, čekáme na tebe,“ ozve se hlas paní Novákové.
„Já musel ze školy nejdřív domů,“ vysvětluje Kája. „Ale už jsem tu. Můžu vzít všechny tři holky ven najednou?“ škemrá a klekne si k skleněnému teráriu se třemi želvami. „Ahoj, Evo, ahoj, Emo, ahoj, Elo.“
„Já myslím, že můžeš,“ přikývne paní Nováková. „Ale nejdřív ti někoho představím. Pojď,“ řekne a belhá se o holi do pokoje.
V pokoji je dusno. Jako v koupelně, když si Kája napustí horkou vanu. A v rohu místnosti stojí nové velké terárko.
To je pro želvy? myslí si Kája. Ale proč tak ohromné?
Jenže vtom se na větvi uprostřed terária něco pohne.
Drak!

RECENZE:

KlubKnihomolu.cz
http://www.klubknihomolu.cz/22995/nova-knizka-ivony-brezinove-pro-skolacky-i-predskolaky/
15. 10. 2012
Nová knížka Ivony Březinové pro školáčky i předškoláky
15.10.2012 Ivča Bez komentáře

Malý detektivní příběh, určený pro začínající čtenáře, který upoutá čtivým dějem a nádhernými ilustracemi…
Najít zajímavou knížku pro děti, které teprve začínají bojovat s písmenky, je vcelku velký oříšek. Takový titul musí zaujmout, nesmí v žádné chvilce nudit a jednou z priorit je samozřejmě forma zpracování, vhodná pro věkovou kategorii začínajících čtenářů. Ivona Březinová je česká spisovatelka knih pro děti a mládež, známá kromě jiného i svým uměním proniknout do světa dětské fantazie. Její nejnovější dílo s názvem F jako Fík vyšlo v nakladatelství Albatros teprve nedávno. Pokud vás v této chvíli napadlo, že se bude nejspíš jednat o titul logopedický, jste na omylu.
Fík je totiž zvířátko a to ne ledajaké. Mít doma leguána by toužilo zřejmě nejedno dítko školou povinné. Kája, Igor, Zina a Dáda mají to štěstí, že jejich známá, paní Nováková, jednoho takového ještěra vlastní. Přes prvopočáteční strach z neznámého zvířete se děti s Fíkem spřátelí, a dokonce jej společně chodí venčit, aby si pochutnal na čerstvých kytičkách na louce. Jenže jednoho dne se Fík ztratí. Nešťastná není jen paní Nováková, stejně tak truchlí i čtyři kamarádi. Ale nebyly by to chytré hlavičky, kdyby něco na záchranu Fíka nepodnikli. Nikdo se přece nemůže ztratit jen tak a oni na to jistě přijdou!
Knížka je zařazena do edice První čtení, kam bezpochyby patří svým zpracováním. Na malé čtenáře čekají velká písmenka, krátké kapitoly, jednoduché věty bez složitých a neznámých slov, celá řada dialogů a v neposlední řadě i pěkné, rýmované básničky, které se děti mohou naučit. Příběh je psán poutavým stylem, bez hluchých míst a především dokáže malé čtenáře udržet v napětí, protože rozuzlení přijde, jako ve správné detektivce, až na závěr. Zápletka není nijak komplikovaná, stejně jako vyřešení případu ztraceného leguána. Za důležité je ale nutné považovat fakt, že je kniha určena pro skutečně malé děti, a napsat takový příběh, kde by se projevily i dětské emoce, se mi zdá velice těžké. Ivona Březinová je ovšem odbornicí a tento se jí povedl skutečně na výbornou.
Knížka je rovněž vynikajícím učebním materiálem. Její součástí je pracovní sešit s nejrůznějšími úkoly. Některé jsou jednoduché a jejich vyřešení se odvíjí podle pozornosti, se kterou dítě sledovalo děj, jiné jsou naopak zaměřené třeba na zopakování písmenek. Nechybí možnost vymalovat obrázek a samozřejmě mohou děti naplno zapojit svou fantazii, protože je tu čeká celá řada cvičení, ve kterých ji využijí.
Co mě zaujalo, byla silně zvýrazněná slova v některých kapitolách. Opět se jedná o součást učebního materiálu, kdy jsou v jedné kapitole soustředěna slova týkající se například určité činnosti či pocitů s více variantami vyjádření nebo vyjmenování druhů domácích zvířat apod. Celkově na mě kniha působí velice kladným dojmem a dle mého mínění je velmi vhodná pro aktivní spolupráci dětí s rodiči. Zvláště pak ve chvílích práce se sešitem, ale vůbec při povídání nad příběhem, vysvětlení právě zmiňovaných slov, kterými lze vyjádřit různé věci a myšlenky, což může při skutečné aktivitě rodičů vést k příjemně stráveným chvilkám – malování zvířat, hra na emoce, společné učení básničky,… Navíc se děti dozví i významy některých slov či slovních spojení. S pomocí knížky jim budou moci rodiče vysvětlit, co například znamená, když má někdo husí kůži.
Celou knížkou probíhá nádherná dětská atmosféra, plná spontánnosti a odhodlání pomáhat. Nejde tedy jen o dobrodružství, které mají děti nepochybně v krvi již od narození. Autorka neopomněla zmínit důležité věci týkající se morálky a chování každého z nás, které je nutné pěstovat od útlého věku – řešení složitých situací a možnosti improvizace, dodržování slibů a povinností, poskytnout pomoc svým přátelům…
Knížku F jako Fík bych rozhodně doporučila všem malým školáčkům a věřím tomu, že z krásně napsaného příběhu budou mít úžasnou motivaci pro další čtení. Domnívám se, že je vhodná i pro větší předškoláky, které příběh také zaujme, stejně jako vypracování alespoň některých úkolů z pracovního sešitu podle jejich dosavadních znalostí. Ostatně, rodiče i děti mohou zapojit svou fantazii a vymýšlet další a další úkoly, které se možná autorce do knížky už nevešly.

Čtenářské recenze

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – F jako Fík

22.6.2018Knížka pro prvňáčky, kteří už sami čtou, a vůbec nevadí, že se to pořád ještě učí. F jako Fík je příběh prvňáka Káji a ztraceného draka, tedy pardon, vlastně leguána. Kája pomáhá se zvířátky paní Novákové z Dlouhé ulice. Ta bydlí v domě se zarostlou střechou, na které rostou květiny a tráva. Paní Nováková má tři želvy – Emu, Evu a Elu a leguána Fíka. O všechna zvířátka se pěkně stará, ale největší radost jí dělají děti, které jí přijdou se zvířátky pomoct.

Kája se kamarádí s Igorem a Dádou, která má fenku Kikinu. Společné venčení želviček, leguána i pejska je pro děti skvělá zábava a také se dozví spoustu nových informací o zvířátkách. Paní Nováková jim totiž o leguánovi poví několik zajímavých věcí – že je to býložravec, nebo že nesmí rajčata. Jenže jednou nechá paní Nováková okno dokořán a leguán je fuč. Je z toho strašně smutná, a tak se děti rozhodnou, že leguána najdou. Propátrají pomalu celé město, od knihovny po poštu, a nakonec leguána najdou. Ale neprozradím kdo a kde. Jaké bude překvapení, když bude mít najednou paní Nováková leguány dva. Ale jak se to stane, to ať si děti přečtou samy.

Součástí knihy je pracovní sešit, ve kterém si mohou děti po přečtení celého příběhu ověřit, jak bedlivě četly a samy si zapsat odpovědi na otázky. Najdou tu i omalovánky, písmenkové hádanky, doplňovačky, spojovačky a rýmovačky. Naše Beatka je z knížky doslova vyřízená. Je spokojená, když se po ní chtějí odpovědi na otázky, je zvídavá a ráda má ve všem hlavní slovo – a právě proto je tahle knížka pro ni to pravé – zapojí ji do děje a přinutí k vyprávění a vlastní interpretaci příběhu.

Autorka Ivona Březinová je jedna z našich nejpopulárnějších spisovatelek knížek pro děti a mládež. V každé její dětské knížce jde v první řadě o zajímavý a netuctový příběh s poučením, hlavní roli tu hrají samozřejmě děti, ale i zvířátka a někdy i dospělí. V knížkách pro menší děti klade mj. důraz na důležitost kamarádů, rodiny, ohleduplnost nejen ke starším lidem, ale i ke svému okolí, k plnění povinností a odpovědnosti.
Více najdete na www.brezinova.czKnížku ilustrovala Vlasta Baránková, která má na svém kontě ilustrace k více než 100 dětským knihám, a to už je úctyhodné číslo. Za některé získala prestižní ocenění v Čechách i v zahraničí.

Autorkou recenze je Lucie Bednářová

https://www.knizniklub.cz/knihy/135562-f-jako-fik-prvni-cteni.html#additional-info–content–recension

VZKAZ PRVŇÁČKŮM:

Milí prvňáčci!

Jmenuji se Ivona Březinová, a když jsem byla tak stará jako vy, chtěla jsem se stát spisovatelkou. Můj sen se mi splnil. Píšu knihy pro malé i velké čtenáře. A moc mě to baví.
Vy budete brzy také umět číst. Zpočátku to vůbec není jednoduché, ale až se to naučíte, může se pro vás čtení stát nejúžasnější zábavou. Při čtení knih totiž člověk prožije dobrodružství, která by v obyčejném životě třeba ani prožít nemohl. A s každou knihou je dobrodružství jiné. Na světě jsou spousty krásných příběhů a nebýt knih, vůbec bychom o nich nevěděli. Proto ta trocha námahy s učením se písmenek určitě stojí zato.
Já jsem pro vás napsala knížku, která se jmenuje F jako Fík. Fík je zvíře, ale pes to není. Kdo je zvědavý, co všechno prožil prvňák Kája a jeho kamarádi a kdo to ten Fík vlastně je, ať si knihu přečte. Vlasta Baránková do ní nakreslila obrázky přímo pro vás. Stejně jako já jsem přímo pro vás, prvňáky, tuhle knihu napsala. V první třídě je totiž člověk obvykle jen jednou v životě. Tak si to pěkně užijte. Třeba i s Fíkem!
Možná se někdy do vaší třídy přijedu podívat. Budu vám vyprávět, jak se píše kniha o Fíkovi. A vy mi na oplátku můžete říct, jak se vám kniha o Fíkovi četla.
Tak zatím ahoj. Přeji vám, ať máte ve škole hodně L jako legrace!

Vaše Ivona Březinová

Štěkej, Mourku!

Příběh o Borisovi a Bibianě, kteří by si přáli mít doma nějaké zvíře. Damián jim daruje morče Belobříška a pak k nim na chatě sám přijde kocour Mourek. Jen kdyby tak uměl štěkat…

Rok vydání: 2013
Napsáno: 2012
Stran: 120
Žánr: příběhy s dětským hrdinou, příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Helena Zmatlíková
Nakladatel: Artur
Náklad: /
ISBN: 978-80-87128-98-5
Poznámka: Kniha vznikla podle hotových ilustrací Heleny Zmatlíkové, které byly původně součástí knihy Zuzany Novákové, Mít svoje vlastní zvířátko
Knihy napsané autorkou podle ilustrací Heleny Zmatlíkové: Dárek pro Sáru, Eliáš a liška, Emánek má nápady, Fotbal s Fandou, Hrnečku, vař!, Rozpustilá ozvěna, Štěkej, Mourku!, Žofinka Ofinka

ANOTACE:

Malý Boris moc touží mít doma nějaké zvíře, ale maminka o tom nechce ani slyšet. Boris se proto pokouší tajně chovat ve svém pokojíčku aspoň hlemýždě. Od kamaráda Damiána získá dokonce křečka. A pak se u nich na chatě zničehonic objeví mourovaté kotě. Boris a jeho sestra Bibiana jsou nadšení. Ještě kdyby tak Mourek uměl štěkat!

UKÁZKA:

„Co je to tu za havěť?“ vyjekla paní Bílková a překvapeně se sklonila nad hlemýžděm, až se její dlouhý cop málem dotýkal podlahy.
Hlemýžď, zvaný Havěť, se právě šinul prostředkem předsíně.
Slizká cestička se slabě leskla a maminčin pátravý pohled ji neomylně sledoval ke dveřím dětského pokoje.
„Borisi? Borisi!“
Boris seděl u psacího stolu a byl tak zabraný do kreslení, že maminku zprvu ani neslyšel.
„Tak Borisi!“
Dveře pokojíku se konečně pootevřely. Podle tónu maminčina hlasu bylo Borisovi jasné, že kvůli pěknému výkresu, který ráno připevnil na dveře lednice, ho asi nevolá.
„No pojď blíž. Co to je?“ vzala maminka hlemýždí ulitu mezi palec a ukazovák a přikročila s ní k synovi.

„Přeci šnek,“ vyvalil Boris oči, jak nemohl uvěřit, že maminka neví něco tak samozřejmého.
„To vím, že šnek,“ pokývala maminka hlavou. „Ale co tu ten šnek dělá?“
Hlemýžď už schoval tenké stopky s očima na konečcích a urychleně se stahoval do ulity.
Dobrý nápad, pomyslel si kluk. Kdybych teď měl takovou ulitu jako on, zalezu taky.
„Tak co tu dělá?“ domáhala se maminka odpovědi.
„Čeká,“ hlesl Boris dost nerad.
„Čeká? A na co čeká, prosím tě?“
„Asi na autobus,“ vypískla pobaveně Bibiana, která se objevila ve dveřích hned za Borisem.
„Ty jsi blbá,“ sekl ji Boris pohledem.
Nemohl si pomoct, ale Bibiana ho někdy strašně štve. Mít o tři roky starší sestru není žádná velká výhra. Zvlášť, když s ní člověk musí mít společný pokoj.
„Náhodou čeká, až vyrobím kočár, abyste věděli,“ vyhrkl Boris. „Udělám ho ze skořápky od ořechu. Pak do něj šneka zapřáhnu a on bude vozit mravence.“
„Prosím tě, kdes na takovou hloupost přišel?“ vrtěla maminka hlavou.
„No mami, tys nečetla Knížku Ferdy Mravence?“ zavrtěla teď nechápavě hlavou pro změnu Bibiana.
„Jo… tohle. Na to jsem úplně zapomněla,“ mávla maminka rukou. „Ale… netáhla ten Ferdův vozík nakonec luční kobylka?“ „Táhla,“ uznal Boris. „Jenže kobylky mi vždycky hned utečou. Se šnekama je to jednodušší. Neutíkaj tak rychle. Teda většinou,“ ohlédl se nejistě do pokoje.
„Kolik jich tam máš?“ zbystřila maminka pozornost.
„Ještě… ještě tři,“ přiznal tiše, když si počet chovaných hlemýžďů pro jistotu přepočítal na prstech. „Já chtěl mravencům udělat čtyřspěž… čtyžspěř… jak se to řekne… čtyř-spře-žení! Ale ty ostatní jsou hodný. Jenom Tulák pořád utíká.“
„To vidím, jak jsou hodný,“ vzdychla maminka, když nakoukla do pokoje a jednoho hlemýždě objevila na nedávno umytém okně, druhého v pantofli pod stolem a třetího na zdi, metr nad zemí. „Okamžitě ty kaskadéry pochytej a odnes ven!“

OBÁLKA PŮVODNÍ KNIHY, KE KTERÉ VZNIKLY ILUSTRACE:

RECENZE:

Nejlepší knihy dětem

Výběr ze současné české literatury pro děti a mládež 2012/2013

Komise pro dětskou knihu SČKN a česká sekce IBBY vytvořily projekt, v němž budou každoročně doporučovat nové české knihy pro děti a mládež. Katalog bude sloužit pro orientaci knihkupcům, knihovnám, školám, ale také rodičům a širší veřejnosti. Ve většině evropských zemí takový katalog vycházía všem, kdo s knihamia dětmi pracují, výrazně pomáhá.
Katalog vychází poprvé v elektronické podobě a bude rozšiřován přes profesní organizace. Knihy byly vybírány z členské nakladatelské základny SČKN a české sekce IBBY, ale v budoucnu zahrneme širší produkci.
Letošní výběr doporučuje 36 titulů původní české tvorby a zajímavé ediční počiny.
Celek je koncipován abecedně. Najdete zde obálku, anotaci, medailon autora a ilustrátora. Přílohou je seznam nakladatelů uvedených kniha seznam knihkupců, kteří mají všechny knihy v nabídce.
PDF s katalogem v malém i velkém rozlišení najdete na www.sckn.cz a www.ibby.cz.