Dobrodružné pátrání skupinky prvňáčků po ztraceném písmenu abecedy. Písmena jsou hlavně v knihách. A kde je nejvíc knih? V knihovně!
Rok vydání: 2022
Napsáno: 2020
Stran: 80
Žánr: pro začínající čtenáře
Ilustrátor: Sylva Francová
Nakladatel: Albatros
Edice: První čtení
Náklad: /
ISBN 978-80-00-06721-6
Poznámka 1: Kniha se prodává s pracovním sešitem
Poznámka 2: Na knihu volně navazuje kniha z edice Druhé čtení
Anotace:
V 1. A se ztratilo jedno písmeno abecedy. To je nadělení, vždyť se brzy chystá písmenková slavnost! Odhodlaná šestice prvňáčků se rozhodne písmenko vypátrat, i když si vlastně nikdo nepamatuje, jak vypadá. A kde se nejlíp takové písmeno hledá? Přece v knihách a v knihovně. Ale snadné to nebude!
UKÁZKA 1:
Možná kvé uteklo samo
„Možná kvé uteklo samo,“ dumala Apolenka.
„Uteklo? Copak písmena mají nohy?“ chechtal se Mates.
I ostatní se pobaveně usmívali. Ale Apolenka trvala na svém.
„Velké A má nohy,“ prohlásila. „H taky,“ dodala důležitě. „A spousta dalších.“
Galina chtěla povědět, že jejich babičce uteklo mléko z hrnce. Při vaření. Mates ji předešel.
„Dívala jsem se do písanky. Žádné neznámé písmeno v ní není,“ hlásila Cilka.
UKÁZKA 2:
Otřech prasátkách
„O třech prasátkách?“ zajásal Jonatán, když si ho kniha vybrala pro další pohádku. „Tu mám rád.“
„Tak do toho,“ vyzval kamaráda Mates.
Jonatán začal číst:
„Tři prasátka žila s maminkou. Jednoho dne maminka řekla: ,Už jste velká prasátka. Jděte a postavte si svoje domečky.´ A tak prasátka šla. Jedno si postavilo dům ze slámy, druhé z větví, třetí z cihel. Jenže venku si brousil zuby vlk. Foukl do prvního domku. Hned se ozvalo polekané kvičení. ,Pomoc! Kvík, kvík!´“
Kniha tentokrát Jonatána div nebouchla přes prsty.
Je to tu zase!
„Je to tu zase!“ vyjekla Dorka.
„Nejdřív kvok, pak kvák, a teď dokonce kvík,“ shrnula Cilka.
Robin usilovně přemýšlel. Kniha se jim snaží něco naznačit. Možná je za tím samotná Ofélie.
„Vypadá to, že jsme na stopě,“ prohodil nakonec.
„Kvííííí!“ ozvalo se radostně.
„Já tu žádnou stopu nevidím,“ namítl Mates.
„Ani já. Jen slyším šílené kvílení,“ přidala se Bibi.
Kvílivá Ofélie se prohnala mezi policemi. Nebyla vidět. Ale lustry rozhoupala parádně.
Malá surikata Fína vypráví, co všechno s kamarádem Zefem zažili na poušti Kalahari, když se jednoho dne k jejich podzemní noře přiblížila velká skořápka, z níž vylezli dva podivní tvorové.
Rok vydání: 2020
Napsáno: 2017
Stran: 40
Žánr: příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Alena Schulz
Nakladatel: Albatros
Náklad: /
ISBN 978-80-00-05992-1
Poznámka 1: Kniha s pracovním sešitem.
Poznámka 2: Pro čtenáře od 7 let.
Poznámka 3: Pro menší děti je určeno leporelo Surikaty na poušti od stejné ilustrátorky.
ANOTACE:
Příběh odehrávající se v daleké poušti Kalahari vypráví malá surikata Fína. Díky autentickému líčení každodenních příhod se můžeme stát součástí její rozvětvené rodiny, v níž má každý svůj úkol i své místo. Jsme svědky mnoha nezbedností, které Fína a její kamarád Zef podniknou, i nebezpečí, bez nichž se život v poušti neobejde. Ale největší dobrodružství začíná v okamžiku, kdy se poblíž surikatí nory objeví podivná velká skořápka, z níž vylezou dva neznámí tvorové. Nemají ocas, chodí po dvou a jejich tělo je pokryté barevnou svlékací srstí. Jsou to přátelé, nebo nepřátelé?
Vyprávění je rozděleno na 48 kratičkých kapitol pro snadnou orientaci v textu a jako motivace čtenářů, kteří ještě nezvládnou přečíst velké celky.
Součástí knihy je pracovní sešit plný hravých úkolů, rébusů a tajenek. Jejich luštění dětem odhalí celou řadu zajímavostí ze světa přírody.
UKÁZKA z Pracovního sešitu 1:
UKÁZKA z Pracovního sešitu – 2
HRA
Surikaty jsou neustále ve střehu, nic jim neunikne. Chcete si vyzkoušet, jaký postřeh máte vy? Podívejte se na hru HLEDEJ ROZDíLY – Fína a Zef. (Použito z předsádky knihy.)
RECENZE 1:
Fína a Zef jsou zvídavé surikaty, které každý den objevují něco nového ve světě. Jednoho dne ale jejich domov navštíví podivná skořápka, z níž vystoupí dva ještě podivnější tvorové. Fínu a Zefa to rozhodně nenechá chladnými a rozhodnou se zjistit, co jsou ti dva vlastně zač.
Ze skořápky vylezly dvě bytosti. Měly zadní a přední nohy. Pořád stály na zadních. Jako my, když se rozhlížíme. Jen byly o hodně větší. A neměly ocas. Nešlo nám na rozum, jak ti tvorové dokážou stát. Když nemají ocas, nemohou se o nic opřít. Dokonce po zadních chodili. Podivné. Ještě divnější mi připadala jejich srst. Byla různě barevná a dala se svlékat. To bych pochopila. Hadi se taky čas od času svlékají. Jenže si tu svlečenou část už neoblečou. Tihle tvorové ano.
Celý příběh se točí kolem hravých surikat, které miluje snad každý (všichni v ZOO strávíme spoustu času pozorováním dovádivých surikat, a kdo říká, že ne, kecá). A to byl přesně důvod, proč jsem po této knize sáhla – Ivona Březinová, surikaty a veselé ilustrace. Anotaci jsem v podstatě nečetla, takže jsem byla mile překvapena, že ke knize patří i pracovní sešit (k tomu se ale dostaneme později).
Kniha je cílená na čtenáře od sedmi let, čemuž odpovídá i text. Je členěn na kratičké kapitoly, proto zvládnou samostatné čtení i děti, které se teprve naučily číst. Písmo je přiměřeně velké, doplněné o menší i větší ilustrace, které jsou hravé stejně jako samotný příběh.
Dobrodružství roztomilých surikat je nejen zábavné, ale i poučné. Děti se totiž dozvědí spoustu faktických informací ze života těchto tvorečků, což si poté mohou ověřit v pracovním sešitu, který je součástí balení. V něm nalezneme i spoustu dalších úkolů, které sice přímo s příběhem surikat nesouvisí, jsou ale tematicky laděné, zábavné, a hlavně různorodé.
Myslím, že kniha Fína a Zef vyšla v ten pravý čas – děti teď totiž tráví hodně času doma, takže by jim mohla zpříjemnit alespoň některé volné chvíle, než přijdou Vánoce, kterých se už určitě nemohou dočkat.
Příběh surikat Fíny a Zefa zavede malé čtenáře do prostředí africké pouště, kde jsou surikaty doma. Tato malá a hbitá zvířátka jsou celý den v jednom kole, a hlavně ve střehu. Spoustu času jim zabere shánění potravy, ale vždycky zbyde chvilka na nějaké dobrodružství, které se občas trošku zvrtne. Fína je taková neposedná surikatka z velké milující rodiny. Už od malička musí dávat surikaty pozor na nebezpečí ze vzduchu i ze země, predátoři jako třeba supi nebo hyeny číhají všude. Jenže na surikaty si jen tak nepřijdou. V norách, kde žijí, je příjemně a bezpečno a vede tam několik vchodů. K snědku mají surikaty nejraději hmyz a kořínky. Taková termití larva nebo brouk či žížala jsou tou nejbáječnější pochoutkou. Jenže jednoho dne přijedou podivní tvorové ve velké skořápce. Chodí po dvou nohách a pěkně piští…
A jak to dopadne? To si, milé děti, přečtěte sami. Každopádně se dozvíte velkou spoustu informací o životě surikat, a také s nimi prožijete nejedno napínavé dobrodružství.
Ke knížce patří pracovní sešit, ve které děti zúročí nabyté vědomosti. Kde leží Afrika, jak se jmenuje poušť, kde surikaty žijí, co je jejich potrava atd. Můžou si zkusit vyřešit tajenku, osmisměrku, projít bludištěm, domalovat či namalovat spoustu obrázků. Zábavný sešit plný úkolů prověří, jak pozorně děti četly či poslouchaly.
My už se s naší Beatkou těšíme, až se na surikaty půjdeme podívat do zoo. Jsou to roztomilá a chytrá zvířátka. Moc nás baví je pozorovat.
Autorka Ivona Březinová je naše oblíbená paní spisovatelka. Nesmíme si od ní nechat ujít žádnou knížku. V jejích příbězích nechybí poučení, pobavení, dobrodružství a dobro. Její knihy mají rády obě naše děti.
Jednoho dne dojde v kabinetě přírodopisu k podivuhodné události – obživne tam mamutí mládě. Nečekaný objev se podaří čtveřici prvňáčků, kteří se hned rozhodnou, že se o mamutka postarají. Míša, Nina, Teo a Vládík mají své opravdu velké tajemství.
Kniha pro začínající čtenáře vypráví o velkém tajemství . Čtveřice kamarádů z první třídy najde v kabinetě přírodopisu podivného chlupatého tvora s chobotem. Že by to byl mamut? A jak by to bylo možné? Mládě je opuštěné a děti se rozhodnou se o něj postarat. Jenže kam ho mají schovat? Mamutík se má čile k světu a roztočí kolem sebe kolotoč bláznivých situací.
UKÁZKA 1:
JMÉNO PO MEDVĚDOVI
Ahoj, já jsem Míša. Míša Suková. Kdybych byla kluk, jmenovala bych se Míša Suk.
Jméno mám po mámině plyšovém medvědovi. To je, co? On byl taky Míša. Měl hnědé tlapy a žluté bříško. Uměl bručet. Brum! Brum! Když byla máma malá, měla ho moc ráda. Dneska neví, kam se poděl. Na půdě jsme ho nenašli. Ani ve sklepě nebyl. Dokonce ani na chatě u babičky. Ale hlavní prý je, že jsem se mámě neztratila já.
UKÁZKA 2:
OBSAH
JMÉNO PO MEDVĚDOVI
CHODÍM DO ŠKOLY
PAN UČITEL
BOJOVÁ PORADA
ZAVŘENÉ DVEŘE
KRMENÍ
ZAPOMENUTÝ MOBIL
CO JE ZA DVEŘMI?
VOLÁME SANITKU
CO TEĎ?
V KABINETĚ
LOUŽIČKA
TAJEMSTVÍ LEDNICE
NEZNÁMÝ TVOR
JE TO SLŮNĚ?
CHOBOTNICE NEMAJÍ CHOBOT
JE TO MAMUT!
DALI JSME MU JMÉNO
KAM S NÍM?
STĚHOVÁNÍ
ÚKOL V CUKU LETU
FERDA MÁ HLAD
ČÍM FERDU NAKRMÍME?
CHOBOT NENÍ BRČKO
FERDA MÁ RÝMU
MÁMA JUTA
KOZÍ MLÉKO
ROSTE JAKO Z MLÉKA
PAN ŠKOLNÍK
KAM SE SCHOVAL?
JEZÍRKO
FERDA POTÁPĚČ
VSTUP ZAKÁZÁN
NA NÁVŠTĚVĚ
PŘÍSNĚ TAJNÉ
UČEBNÍ POMŮCKA
PAN UČITEL JE HLAVA
ŠKOLNÍ INSPEKTOR
ON MRKNUL!
MAMUT S MRKACÍMA OČIMA
TEO ZASAHUJE
O MAMUTÍ CHLUP
FERDA VE TŘÍDĚ
FERDA V HODINĚ DĚJEPISU
DEJTE TO ZVÍŘE PRYČ!
PROSINCOVÁ DOBA LEDOVÁ
HRA NA SOCHY
HRA NA PRAVĚK
ZIMNÍ PASTVIŠTĚ
CHYSTÁNÍ SE NA CESTU
NOVÁ RODINA
JEŠTĚ NĚCO
22.6.2018První čtení přichází s příběhem, který se jen tak nevidí. Čtveřice kamarádů objeví ve staré lednici v kabinetu mládě mamuta, a začnou se dít věci!
V první třídě je na čtení dáván ten největší důraz, a tak je důležité, aby děti nejen pěkně četly, ale aby je příběh pobavil a něco si z něj zapamatovaly. A proto je tu Ivona Březinová, jedna z našich nejpopulárnějších spisovatelek knih pro děti a mládež, která příběh mamutíka Ferdy, nebo vlastně mamutice Ferdy, napsala.
Chobotem sem, chobotem tam je příběh čtyř kamarádů, Míši, Niny, Tea a Vládíka. Ti se vydají na tajnou výpravu do kabinetu, jenže je přistihne stařičký pan učitel Vácha, a hned je zaměstná na školní zahradě, kde chovají ovečky, kozu a oslíka. Pan učitel pošle Míšu pro zapomenutý mobil, a když mu ho Míša přinese, vyřídí si pan učitel jeden jediný hovor a najednou zkolabuje. Naštěstí jsou děti duchaplné a zavolají sanitku, a tím panu učiteli nejspíš zachrání život. Bůhví, jak by to dopadlo, kdyby tam nebyly.
Jenže co s mobilem pana učitele? A tak se děti rozhodnou, že ho vrátí do kabinetu. Tam objeví starou lednici, a když ji otevřou, nestačí se divit. Je v ní malý, chlupatý slon, ale on to vlastně není slon, je to mamut. Panu učiteli se totiž povedl jeden experiment, kterému ani sám nevěřil. Zatímco je pan učitel v nemocnici, děti se o mamuta pěkně starají. A ten zatím roste jako z vody… Jak to s mamutem dopadne, prozrazovat nebudu, ale děti, které pěkně přečetly celou knihu, si mohou vyplnit pracovní sešit, ve kterém najdou spoustu zajímavých otázek, ale také vybarvovačky, doplňovačky, spojovačky, křížovky, důležitá telefonní čísla (když zkolaboval pan učitel, děti mu přivolaly pomoc), a také je tu několik typů na hry, např. „na sochy“.
Přiložený pracovní sešit je ale dalším zdrojem informací, např. o alergenech, o lidových rčeních, o křestních jménech apod., a z celého příběhu tak dělá perfektní interaktivní zábavu s poučením. Děti tak knížku rozeberou opravdu skrz naskrz a díky otázkám si musí vzpomenout, jak to tedy v knížce bylo…A jen tak mimochodem, víte, že mamuti jsou vegetariáni?
Prvňák Kája a jeho spolužáci poznávají, jak je důležité umět se správně postarat o domácí zvířátko. A co se přihodí, když se takové zvíře podobné drakovi ztratí. + Pracovní sešit.
Kdo je Fík? A proč se tak jmenuje? To prvák Kája poznal, až když přišel s kamarády k paní Novákové na návštěvu. Kája jí totiž pomáhá venčit – ovšem ne psa, ale tři želvičky. Ten Novákovic přírůstek je drak! Děti se ho ze začátku trochu bojí, brzy se však s drakem, s kterého se nakonec vyklube leguán, spřátelí. Ale jednoho dne leguán zmizí. A záchranná výprava může začít!
Bavte se a luštěte s přiloženým sešitem. Pro toho, kdo pěkně přečetl knížku, to bude hračka!
Úkoly v pracovním sešitě souvisejí s textem knihy a prověřují schopnost dětí pozorně číst a se získanými informacemi dále pracovat.
UKÁZKY:
6.
Kája kráčí Dlouhou ulicí k domku s loukou na střeše. Zastaví se a zazvoní.
Vrátka řeknou bzzz a Kája může vejít.
„Jen pojď, čekáme na tebe,“ ozve se hlas paní Novákové.
„Já musel ze školy nejdřív domů,“ vysvětluje Kája. „Ale už jsem tu. Můžu vzít všechny tři holky ven najednou?“ škemrá a klekne si k skleněnému teráriu se třemi želvami. „Ahoj, Evo, ahoj, Emo, ahoj, Elo.“
„Já myslím, že můžeš,“ přikývne paní Nováková. „Ale nejdřív ti někoho představím. Pojď,“ řekne a belhá se o holi do pokoje.
V pokoji je dusno. Jako v koupelně, když si Kája napustí horkou vanu. A v rohu místnosti stojí nové velké terárko.
To je pro želvy? myslí si Kája. Ale proč tak ohromné?
Jenže vtom se na větvi uprostřed terária něco pohne.
Drak!
RECENZE:
KlubKnihomolu.cz
http://www.klubknihomolu.cz/22995/nova-knizka-ivony-brezinove-pro-skolacky-i-predskolaky/
15. 10. 2012
Nová knížka Ivony Březinové pro školáčky i předškoláky
15.10.2012 Ivča Bez komentáře
Malý detektivní příběh, určený pro začínající čtenáře, který upoutá čtivým dějem a nádhernými ilustracemi…
Najít zajímavou knížku pro děti, které teprve začínají bojovat s písmenky, je vcelku velký oříšek. Takový titul musí zaujmout, nesmí v žádné chvilce nudit a jednou z priorit je samozřejmě forma zpracování, vhodná pro věkovou kategorii začínajících čtenářů. Ivona Březinová je česká spisovatelka knih pro děti a mládež, známá kromě jiného i svým uměním proniknout do světa dětské fantazie. Její nejnovější dílo s názvem F jako Fík vyšlo v nakladatelství Albatros teprve nedávno. Pokud vás v této chvíli napadlo, že se bude nejspíš jednat o titul logopedický, jste na omylu.
Fík je totiž zvířátko a to ne ledajaké. Mít doma leguána by toužilo zřejmě nejedno dítko školou povinné. Kája, Igor, Zina a Dáda mají to štěstí, že jejich známá, paní Nováková, jednoho takového ještěra vlastní. Přes prvopočáteční strach z neznámého zvířete se děti s Fíkem spřátelí, a dokonce jej společně chodí venčit, aby si pochutnal na čerstvých kytičkách na louce. Jenže jednoho dne se Fík ztratí. Nešťastná není jen paní Nováková, stejně tak truchlí i čtyři kamarádi. Ale nebyly by to chytré hlavičky, kdyby něco na záchranu Fíka nepodnikli. Nikdo se přece nemůže ztratit jen tak a oni na to jistě přijdou!
Knížka je zařazena do edice První čtení, kam bezpochyby patří svým zpracováním. Na malé čtenáře čekají velká písmenka, krátké kapitoly, jednoduché věty bez složitých a neznámých slov, celá řada dialogů a v neposlední řadě i pěkné, rýmované básničky, které se děti mohou naučit. Příběh je psán poutavým stylem, bez hluchých míst a především dokáže malé čtenáře udržet v napětí, protože rozuzlení přijde, jako ve správné detektivce, až na závěr. Zápletka není nijak komplikovaná, stejně jako vyřešení případu ztraceného leguána. Za důležité je ale nutné považovat fakt, že je kniha určena pro skutečně malé děti, a napsat takový příběh, kde by se projevily i dětské emoce, se mi zdá velice těžké. Ivona Březinová je ovšem odbornicí a tento se jí povedl skutečně na výbornou.
Knížka je rovněž vynikajícím učebním materiálem. Její součástí je pracovní sešit s nejrůznějšími úkoly. Některé jsou jednoduché a jejich vyřešení se odvíjí podle pozornosti, se kterou dítě sledovalo děj, jiné jsou naopak zaměřené třeba na zopakování písmenek. Nechybí možnost vymalovat obrázek a samozřejmě mohou děti naplno zapojit svou fantazii, protože je tu čeká celá řada cvičení, ve kterých ji využijí.
Co mě zaujalo, byla silně zvýrazněná slova v některých kapitolách. Opět se jedná o součást učebního materiálu, kdy jsou v jedné kapitole soustředěna slova týkající se například určité činnosti či pocitů s více variantami vyjádření nebo vyjmenování druhů domácích zvířat apod. Celkově na mě kniha působí velice kladným dojmem a dle mého mínění je velmi vhodná pro aktivní spolupráci dětí s rodiči. Zvláště pak ve chvílích práce se sešitem, ale vůbec při povídání nad příběhem, vysvětlení právě zmiňovaných slov, kterými lze vyjádřit různé věci a myšlenky, což může při skutečné aktivitě rodičů vést k příjemně stráveným chvilkám – malování zvířat, hra na emoce, společné učení básničky,… Navíc se děti dozví i významy některých slov či slovních spojení. S pomocí knížky jim budou moci rodiče vysvětlit, co například znamená, když má někdo husí kůži.
Celou knížkou probíhá nádherná dětská atmosféra, plná spontánnosti a odhodlání pomáhat. Nejde tedy jen o dobrodružství, které mají děti nepochybně v krvi již od narození. Autorka neopomněla zmínit důležité věci týkající se morálky a chování každého z nás, které je nutné pěstovat od útlého věku – řešení složitých situací a možnosti improvizace, dodržování slibů a povinností, poskytnout pomoc svým přátelům…
Knížku F jako Fík bych rozhodně doporučila všem malým školáčkům a věřím tomu, že z krásně napsaného příběhu budou mít úžasnou motivaci pro další čtení. Domnívám se, že je vhodná i pro větší předškoláky, které příběh také zaujme, stejně jako vypracování alespoň některých úkolů z pracovního sešitu podle jejich dosavadních znalostí. Ostatně, rodiče i děti mohou zapojit svou fantazii a vymýšlet další a další úkoly, které se možná autorce do knížky už nevešly.
22.6.2018Knížka pro prvňáčky, kteří už sami čtou, a vůbec nevadí, že se to pořád ještě učí. F jako Fík je příběh prvňáka Káji a ztraceného draka, tedy pardon, vlastně leguána. Kája pomáhá se zvířátky paní Novákové z Dlouhé ulice. Ta bydlí v domě se zarostlou střechou, na které rostou květiny a tráva. Paní Nováková má tři želvy – Emu, Evu a Elu a leguána Fíka. O všechna zvířátka se pěkně stará, ale největší radost jí dělají děti, které jí přijdou se zvířátky pomoct.
Kája se kamarádí s Igorem a Dádou, která má fenku Kikinu. Společné venčení želviček, leguána i pejska je pro děti skvělá zábava a také se dozví spoustu nových informací o zvířátkách. Paní Nováková jim totiž o leguánovi poví několik zajímavých věcí – že je to býložravec, nebo že nesmí rajčata. Jenže jednou nechá paní Nováková okno dokořán a leguán je fuč. Je z toho strašně smutná, a tak se děti rozhodnou, že leguána najdou. Propátrají pomalu celé město, od knihovny po poštu, a nakonec leguána najdou. Ale neprozradím kdo a kde. Jaké bude překvapení, když bude mít najednou paní Nováková leguány dva. Ale jak se to stane, to ať si děti přečtou samy.
Součástí knihy je pracovní sešit, ve kterém si mohou děti po přečtení celého příběhu ověřit, jak bedlivě četly a samy si zapsat odpovědi na otázky. Najdou tu i omalovánky, písmenkové hádanky, doplňovačky, spojovačky a rýmovačky. Naše Beatka je z knížky doslova vyřízená. Je spokojená, když se po ní chtějí odpovědi na otázky, je zvídavá a ráda má ve všem hlavní slovo – a právě proto je tahle knížka pro ni to pravé – zapojí ji do děje a přinutí k vyprávění a vlastní interpretaci příběhu.
Autorka Ivona Březinová je jedna z našich nejpopulárnějších spisovatelek knížek pro děti a mládež. V každé její dětské knížce jde v první řadě o zajímavý a netuctový příběh s poučením, hlavní roli tu hrají samozřejmě děti, ale i zvířátka a někdy i dospělí. V knížkách pro menší děti klade mj. důraz na důležitost kamarádů, rodiny, ohleduplnost nejen ke starším lidem, ale i ke svému okolí, k plnění povinností a odpovědnosti.
Více najdete na www.brezinova.czKnížku ilustrovala Vlasta Baránková, která má na svém kontě ilustrace k více než 100 dětským knihám, a to už je úctyhodné číslo. Za některé získala prestižní ocenění v Čechách i v zahraničí.
Jmenuji se Ivona Březinová, a když jsem byla tak stará jako vy, chtěla jsem se stát spisovatelkou. Můj sen se mi splnil. Píšu knihy pro malé i velké čtenáře. A moc mě to baví.
Vy budete brzy také umět číst. Zpočátku to vůbec není jednoduché, ale až se to naučíte, může se pro vás čtení stát nejúžasnější zábavou. Při čtení knih totiž člověk prožije dobrodružství, která by v obyčejném životě třeba ani prožít nemohl. A s každou knihou je dobrodružství jiné. Na světě jsou spousty krásných příběhů a nebýt knih, vůbec bychom o nich nevěděli. Proto ta trocha námahy s učením se písmenek určitě stojí zato.
Já jsem pro vás napsala knížku, která se jmenuje F jako Fík. Fík je zvíře, ale pes to není. Kdo je zvědavý, co všechno prožil prvňák Kája a jeho kamarádi a kdo to ten Fík vlastně je, ať si knihu přečte. Vlasta Baránková do ní nakreslila obrázky přímo pro vás. Stejně jako já jsem přímo pro vás, prvňáky, tuhle knihu napsala. V první třídě je totiž člověk obvykle jen jednou v životě. Tak si to pěkně užijte. Třeba i s Fíkem!
Možná se někdy do vaší třídy přijedu podívat. Budu vám vyprávět, jak se píše kniha o Fíkovi. A vy mi na oplátku můžete říct, jak se vám kniha o Fíkovi četla.
Tak zatím ahoj. Přeji vám, ať máte ve škole hodně L jako legrace!
„Možná kvé uteklo samo,“ dumala Apolenka.
„O třech prasátkách?“ zajásal Jonatán, když si ho kniha vybrala pro další pohádku. „Tu mám rád.“
