Moderní pohádka plná nonsensů, legračních situací a nesmyslných veselých sázek mezi zvířátky, kouzelníkem Eliášem a kluky Hugem a Kvidem. Průvodkyní knihy je žabina Sabina.
- Rok vydání: 2010
- Napsáno: 2009
- Stran: 72
- Žánr: příběhy se zvířecím hrdinou, příběhy s dětským hrdinou
- Ilustrátor: Helena Zmatlíková
- Nakladatel: Artur
- Náklad:
- ISBN: 978-80-87128-36-7
- Poznámka: Psáno podle původních ilustrací ke knize Borise Aprilova, Lišákova dobrodružství. Albatros 1981. (Originál: Novite priključenija na Lisko. Nakladatelství Daržavno izdatelstvo. Varna 1971.)
- Knihy napsané autorkou podle ilustrací Heleny Zmatlíkové: Dárek pro Sáru, Eliáš a liška, Emánek má nápady, Fotbal s Fandou, Hrnečku, vař!, Rozpustilá ozvěna, Štěkej, Mourku!, Žofinka Ofinka
- 2. vydání
ANOTACE:
Věřte tomu nebo ne, ale u rybníka, kam si chodí hrát dva kluci, Hugo s Kvidem, se dějí neuvěřitelné věci. Například tam z nebe občas prší lišky s deštníky v tlapkách. A to ještě není nic proti tomu, co se začne dít, když se na nedaleké louce objeví podivný kouzelník… Otevřete knihu zábavných nesmyslů a pojďte se společně divit.
UKÁZKA 1:
U žabí báby! To jsem se lekla. Taky jste to slyšeli? Rybníkem to trhlo do všech stran až se rozlil jako při povodni. Že by bouřka? Zatím se nezablýsklo. Obloha se ale pěkně zakalila. Jen se rozpršet. Ještě chybí, aby z nebe padaly trakaře, jak se říká. Ani nevím proč. U vás někdy padaly z nebe trakaře? U nás teda ne. Aspoň, co si vzpomínám. U nás z nebe padají leda lišky. No co, co? Vy jste nikdy neviděli padat z nebe lišku? Ne, šišku! Lišku, povídám. Hm, už je to tady! Jako bych to neříkala. Jen se podívejte! Teď bude pršet liška za liškou. A ještě mají všechny deštník, potvory. To zas bude všude nadeštníkováno! Kdo to po nich má uklízet! Já, žabina Sabina, to teda nebudu. Leda ti dva lidský kluci, Hugo a Kvido, ti by mohli. Občas takhle po liščím dešti přijdou, posbírají deštníky a ve městě je dají do sekáče. Abych řekla pravdu, moc tomu nerozumím. Sekáč je podle mě pavouk s dlouhýma hubenýma nohama. Nebo někdo, komu to sekne. Jako, že mu to sluší. Třeba žabák Blažej. Ten od horní hráze. To je sekáč! Ale že by se do něj vešlo takový množství deštníků, co tu občas naprší, tak to teda nevešlo. A nepřesvědčujte mě o opaku, u žabí báby, vím co říkám!
UKÁZKA 2:
Kouzelník Eliáš mávl tenkou hůlkou, kterou celou dobu držel mezi dvěma prsty, a zamumlal: „Veríkoka fidli basta, kartáček a zubní pasta!“ „Asi si potřebuje vyčistit zuby,“ zašeptal Kvido Hugovi mrzutě. Byl připraven dát se na ústup, kdyby to náhodou vypadalo, že by čištění zubů hrozilo i jemu. Kvido byl toho názoru, že nic se nemá přehánět. Zuby stačí vyčistit dvakrát denně a dost. Hugo jen pokrčil rameny a čekal, co se bude dít dál. Chvíli se nedělo nic. Dokonce už to vypadalo, že Eliáš bude muset své kouzelnické zaklínadlo zopakovat, ale pak se nad víkem zatetelil nafialovělý obláček a z kufru vyskočila veverka. 
V podpaží držela šišku, způsobně se uklonila a rychle všechny přejela pohledem. Pak přistoupila k Hugovi a nastavila mu tlapku k políbení jako nějaká dáma. „Já se picnu,“ chechtal se Kvido. „Veverka! A tváří se, jako by byla do Huga zamilovaná.“ „Plácáš nesmysly!“ nelíbilo se to Hugovi. Ale než si stačil rozmyslet, co udělá, veverka byla ta tam. „Co to mělo být?“ zatahala liška Eliáše za fialový šos. „Veverka s šiškou,“ odsekl důležitě. „Někteří mí kolegové tahají bílé králíky z klobouku. Já nechám vyskakovat z kufru veverku. S šiškou, prosím. Ještě umím vyčarovat veverku bez šišky, ale to mi nepřipadá tak zábavné. Zato jich svedu za sebou rovných devět. Kdo nevěří, je medvěd.“
OBÁLKA PŮVODNÍ KNIHY:
RECENZE 1:
Ivona Březinová: Eliáš a liška
http://cajovnaprozeny.blog.cz/1007/ivona-brezinova-elias-a-liska 10. července 2010 v 1:08 | čajovna | Knížky pro děti
Knížka, která čítá „pouhých“ 70 stran je svou velikostí právě tak pro děti. Příjemný fialový hřbet i titul, tvrdé kvalitní desky a odolný papír, krásné obrázky Heleny Zmatlíkové a geniálně propletený příběh Ivony Březinové.
Asi je zbytečné se zmiňovat o kráse ilustrací…. Jež tentokrát pocházejí z knížky Borise Aprilova: Lišákova dobrodružství a jež si Ivona Březinová nejen vypůjčila, ale srovnala je úplně jinak a dala život úplně novému příběhu.
Ty lišky deštníkované při liščím dešti jsou parádní, co říkáte?
Vydalo nakladatelství Artur, 2010,
www.artur.cz a já jim i paní Ivoně Březinové děkuji za možnost napsat pár slov k tak hezké knize.
P.S.: Mimochodem, doma čteme právě Bubáky z Pampelic, takže nás rozverná a veselá nálada neopouští….
RECENZE 2:
Možná znáte Dárek pro Sáru, Žofinku Ofinku nebo Rozpustilou ozvěnu a pokud Vás nadchly nejen znovuzrozené obrázky Heleny Zmatlíkové, ale také naivně fantazijní styl Ivony Březinové jakožto autorky příběhu, pak vás jistě zaujme právě nová knížka s názvem Eliáš a liška. Příběh vytvořený z obrázků z původní knihy Borise Aprilova: Lišákova dobrodružství.
Libozvučný název skrývá příběh, který je opět – jak jinak – úžasným spojením té jednoduché a bezbřehé dětské fantazie, která nemá hranic a může se v jakékoliv chvíli odklonit směry nevídanými a rozhodně ne logickými.
Máte-li chuť na takový výlet s dvěma chlapci Hugem a Kvidem, směle do něj. Budou tu pršet lišky a takzvané liščí deště mají výsadu dle mého, nejlepší ilustrace. Lišky padající s deštníky, hezky jedna za druhou, nevím proč, ale tenhle obrázek hned zkraje knihy mne velmi zaujal. Podivných pohádkových věcí je tu víc, nejen ten fialový mužík Eliáš kouzelník, který je tak trochu popleta, kterému se z vlasů líhnou ptáčci.
Četbu moc hezky rodičům (ale i dětem posluchačům) osvěží občasné rýmy v přímých řečech a rýmovačky, které text jaksi prolehčí, prozpěvní a celý příběh nádherně oživí. Vše navíc velmi vtipně občasně glosuje zelená žába, žabina Sabina, která také obstarává báječný úvod, který vás doslova strhne v té báječné hře slov a zvláštních dějů. Prostě se musíte dozvědět, co se bude dít dál.
Abych řekla pravdu, měla jsem tuto knížku přečtenou za jedno dopoledne a to ve chvíli, kdy jsme s její četbou začala malé dceři – která sice ještě textu pranic nerozuměla, ale líbil se jí asi jeho přednes. A samozřejmě obrázky Heleny Zmatlíkové. Na každé stránce je něco k dívání, to je IDEÁLNÍ knížka pro děti, což bohužel často nakladatelé nerespektují. Kdo však jde do rizika „dívacích“ knížek, má vyhráno. Nevím, jak jinde, ale u nás doma určitě.
Dcera sice po pár stránkách usnula blaženým spánkem, ale mě to nedalo a přečetla jsem ji celou na jeden zátah. Nenudila mě a pevně věřím, že nápaditý příběh, který je prezentací právě té nevypočitatelné dětské fantazie pobaví i vás a vaše děti.
Renata Petříčková, 26.6. 2010 Knihy Svět dětské fantazie
