Dobrodružné pátrání skupinky prvňáčků po ztraceném písmenu abecedy. Písmena jsou hlavně v knihách. A kde je nejvíc knih? V knihovně!
Rok vydání: 2022
Napsáno: 2020
Stran: 80
Žánr: pro začínající čtenáře
Ilustrátor: Sylva Francová
Nakladatel: Albatros
Edice: První čtení
Náklad: /
ISBN 978-80-00-06721-6
Poznámka 1: Kniha se prodává s pracovním sešitem
Poznámka 2: Na knihu volně navazuje kniha z edice Druhé čtení
Anotace:
V 1. A se ztratilo jedno písmeno abecedy. To je nadělení, vždyť se brzy chystá písmenková slavnost! Odhodlaná šestice prvňáčků se rozhodne písmenko vypátrat, i když si vlastně nikdo nepamatuje, jak vypadá. A kde se nejlíp takové písmeno hledá? Přece v knihách a v knihovně. Ale snadné to nebude!
UKÁZKA 1:
Možná kvé uteklo samo
„Možná kvé uteklo samo,“ dumala Apolenka.
„Uteklo? Copak písmena mají nohy?“ chechtal se Mates.
I ostatní se pobaveně usmívali. Ale Apolenka trvala na svém.
„Velké A má nohy,“ prohlásila. „H taky,“ dodala důležitě. „A spousta dalších.“
Galina chtěla povědět, že jejich babičce uteklo mléko z hrnce. Při vaření. Mates ji předešel.
„Dívala jsem se do písanky. Žádné neznámé písmeno v ní není,“ hlásila Cilka.
UKÁZKA 2:
Otřech prasátkách
„O třech prasátkách?“ zajásal Jonatán, když si ho kniha vybrala pro další pohádku. „Tu mám rád.“
„Tak do toho,“ vyzval kamaráda Mates.
Jonatán začal číst:
„Tři prasátka žila s maminkou. Jednoho dne maminka řekla: ,Už jste velká prasátka. Jděte a postavte si svoje domečky.´ A tak prasátka šla. Jedno si postavilo dům ze slámy, druhé z větví, třetí z cihel. Jenže venku si brousil zuby vlk. Foukl do prvního domku. Hned se ozvalo polekané kvičení. ,Pomoc! Kvík, kvík!´“
Kniha tentokrát Jonatána div nebouchla přes prsty.
Je to tu zase!
„Je to tu zase!“ vyjekla Dorka.
„Nejdřív kvok, pak kvák, a teď dokonce kvík,“ shrnula Cilka.
Robin usilovně přemýšlel. Kniha se jim snaží něco naznačit. Možná je za tím samotná Ofélie.
„Vypadá to, že jsme na stopě,“ prohodil nakonec.
„Kvííííí!“ ozvalo se radostně.
„Já tu žádnou stopu nevidím,“ namítl Mates.
„Ani já. Jen slyším šílené kvílení,“ přidala se Bibi.
Kvílivá Ofélie se prohnala mezi policemi. Nebyla vidět. Ale lustry rozhoupala parádně.
Malá surikata Fína vypráví, co všechno s kamarádem Zefem zažili na poušti Kalahari, když se jednoho dne k jejich podzemní noře přiblížila velká skořápka, z níž vylezli dva podivní tvorové.
Rok vydání: 2020
Napsáno: 2017
Stran: 40
Žánr: příběhy se zvířecím hrdinou
Ilustrátor: Alena Schulz
Nakladatel: Albatros
Náklad: /
ISBN 978-80-00-05992-1
Poznámka 1: Kniha s pracovním sešitem.
Poznámka 2: Pro čtenáře od 7 let.
Poznámka 3: Pro menší děti je určeno leporelo Surikaty na poušti od stejné ilustrátorky.
ANOTACE:
Příběh odehrávající se v daleké poušti Kalahari vypráví malá surikata Fína. Díky autentickému líčení každodenních příhod se můžeme stát součástí její rozvětvené rodiny, v níž má každý svůj úkol i své místo. Jsme svědky mnoha nezbedností, které Fína a její kamarád Zef podniknou, i nebezpečí, bez nichž se život v poušti neobejde. Ale největší dobrodružství začíná v okamžiku, kdy se poblíž surikatí nory objeví podivná velká skořápka, z níž vylezou dva neznámí tvorové. Nemají ocas, chodí po dvou a jejich tělo je pokryté barevnou svlékací srstí. Jsou to přátelé, nebo nepřátelé?
Vyprávění je rozděleno na 48 kratičkých kapitol pro snadnou orientaci v textu a jako motivace čtenářů, kteří ještě nezvládnou přečíst velké celky.
Součástí knihy je pracovní sešit plný hravých úkolů, rébusů a tajenek. Jejich luštění dětem odhalí celou řadu zajímavostí ze světa přírody.
UKÁZKA z Pracovního sešitu 1:
UKÁZKA z Pracovního sešitu – 2
HRA
Surikaty jsou neustále ve střehu, nic jim neunikne. Chcete si vyzkoušet, jaký postřeh máte vy? Podívejte se na hru HLEDEJ ROZDíLY – Fína a Zef. (Použito z předsádky knihy.)
RECENZE 1:
Fína a Zef jsou zvídavé surikaty, které každý den objevují něco nového ve světě. Jednoho dne ale jejich domov navštíví podivná skořápka, z níž vystoupí dva ještě podivnější tvorové. Fínu a Zefa to rozhodně nenechá chladnými a rozhodnou se zjistit, co jsou ti dva vlastně zač.
Ze skořápky vylezly dvě bytosti. Měly zadní a přední nohy. Pořád stály na zadních. Jako my, když se rozhlížíme. Jen byly o hodně větší. A neměly ocas. Nešlo nám na rozum, jak ti tvorové dokážou stát. Když nemají ocas, nemohou se o nic opřít. Dokonce po zadních chodili. Podivné. Ještě divnější mi připadala jejich srst. Byla různě barevná a dala se svlékat. To bych pochopila. Hadi se taky čas od času svlékají. Jenže si tu svlečenou část už neoblečou. Tihle tvorové ano.
Celý příběh se točí kolem hravých surikat, které miluje snad každý (všichni v ZOO strávíme spoustu času pozorováním dovádivých surikat, a kdo říká, že ne, kecá). A to byl přesně důvod, proč jsem po této knize sáhla – Ivona Březinová, surikaty a veselé ilustrace. Anotaci jsem v podstatě nečetla, takže jsem byla mile překvapena, že ke knize patří i pracovní sešit (k tomu se ale dostaneme později).
Kniha je cílená na čtenáře od sedmi let, čemuž odpovídá i text. Je členěn na kratičké kapitoly, proto zvládnou samostatné čtení i děti, které se teprve naučily číst. Písmo je přiměřeně velké, doplněné o menší i větší ilustrace, které jsou hravé stejně jako samotný příběh.
Dobrodružství roztomilých surikat je nejen zábavné, ale i poučné. Děti se totiž dozvědí spoustu faktických informací ze života těchto tvorečků, což si poté mohou ověřit v pracovním sešitu, který je součástí balení. V něm nalezneme i spoustu dalších úkolů, které sice přímo s příběhem surikat nesouvisí, jsou ale tematicky laděné, zábavné, a hlavně různorodé.
Myslím, že kniha Fína a Zef vyšla v ten pravý čas – děti teď totiž tráví hodně času doma, takže by jim mohla zpříjemnit alespoň některé volné chvíle, než přijdou Vánoce, kterých se už určitě nemohou dočkat.
Příběh surikat Fíny a Zefa zavede malé čtenáře do prostředí africké pouště, kde jsou surikaty doma. Tato malá a hbitá zvířátka jsou celý den v jednom kole, a hlavně ve střehu. Spoustu času jim zabere shánění potravy, ale vždycky zbyde chvilka na nějaké dobrodružství, které se občas trošku zvrtne. Fína je taková neposedná surikatka z velké milující rodiny. Už od malička musí dávat surikaty pozor na nebezpečí ze vzduchu i ze země, predátoři jako třeba supi nebo hyeny číhají všude. Jenže na surikaty si jen tak nepřijdou. V norách, kde žijí, je příjemně a bezpečno a vede tam několik vchodů. K snědku mají surikaty nejraději hmyz a kořínky. Taková termití larva nebo brouk či žížala jsou tou nejbáječnější pochoutkou. Jenže jednoho dne přijedou podivní tvorové ve velké skořápce. Chodí po dvou nohách a pěkně piští…
A jak to dopadne? To si, milé děti, přečtěte sami. Každopádně se dozvíte velkou spoustu informací o životě surikat, a také s nimi prožijete nejedno napínavé dobrodružství.
Ke knížce patří pracovní sešit, ve které děti zúročí nabyté vědomosti. Kde leží Afrika, jak se jmenuje poušť, kde surikaty žijí, co je jejich potrava atd. Můžou si zkusit vyřešit tajenku, osmisměrku, projít bludištěm, domalovat či namalovat spoustu obrázků. Zábavný sešit plný úkolů prověří, jak pozorně děti četly či poslouchaly.
My už se s naší Beatkou těšíme, až se na surikaty půjdeme podívat do zoo. Jsou to roztomilá a chytrá zvířátka. Moc nás baví je pozorovat.
Autorka Ivona Březinová je naše oblíbená paní spisovatelka. Nesmíme si od ní nechat ujít žádnou knížku. V jejích příbězích nechybí poučení, pobavení, dobrodružství a dobro. Její knihy mají rády obě naše děti.
„Možná kvé uteklo samo,“ dumala Apolenka.
„O třech prasátkách?“ zajásal Jonatán, když si ho kniha vybrala pro další pohádku. „Tu mám rád.“
