Archiv pro štítek: klasické pohádky

Jak to bylo dál…

Soubor devíti klasických pohádek o princeznách neobsahuje původní pohádky, ale jejich pokračování. Co se stalo s Popelkou, když si vzala prince? A měla Sněhurka děti?

  • Rok vydání: 1999
  • Napsáno: 1998
  • Stran: 95
  • Žánr: pohádky
  • Ilustrátor: Zdeňka Boušková
  • Nakladatel: Autor a Viking
  • Náklad: /
  • ISBN: 80-902744-1-2
  • Poznámka: vyšlo také ve slovenštině pod názvem A čo bolo ďalej?
  • Pohádka Šípová Růženka byla otištěna i ve sborníku Veselé pohádky.
  • Pohádka Kráska a Zvíře vyšla na CD Pohádky pod polštář.

obalJakBylo

ANOTACE:

Už jako malou holku mě zajímalo, co se stalo s Popelkou, když si ji princ přivedl na zámek, jak vypadalo Růženčino království po probuzení ze stoletého spánku, a jestli si princezna Lada ještě někdy oblékla svůj myší kožíšek. A co Zlatovláska? Jestlipak se nedala ostříhat? A žila Kráska se svým princem, který dřív byl zvířetem, opravdu spokojeně? Našla Maruška z pohádky O dvanácti měsíčkách hodného ženicha? A měla Sněhurka děti?
Možná byste tohle všechno rádi věděli i vy. Tak pojďte a podívejte se znovu do světa známých pohádek. Dozvíte se, jak to s jejich hrdiny bylo dál, jak žili, o co bojovali a jak to s nimi nakonec dopadlo. A že to tak třeba všechno úplně nebylo? Inu, bylo, nebylo…

OBSAH:Jak_to_bylo_patitul

Popelka
Sněhurka
Šípková Růženka
Kráska a Zvíře
Zlatovláska
Princezna se zlatou hvězdou na čele
O dvanácti měsíčkách

JakToBylo_Popelka_3obr

Jak to bylo dál...

HISTORIE POHÁDKY O POPELCE:

Popelka je prastará pohádka, jejíž první verze pochází pravděpodobně ze staré Číny. Je doložena již v 9. století před naším letopočtem. Motiv byl mnohokrát zpracován a v Evropě se patrně rozšířil po knižním vydání příběhu Finette Cendron přední francouzské pohádkářky Marie-Catherine d´Aulnoy, která ho zabudovala do staršího vyprávění Don Gabriel (vyšlo ve sbírce Nouveaux contes des fées v roce 1735 v Amsterodamu). Pohádku však znal už i francouzský spisovatel Charles Perrault, který ji pod názvem Popelka aneb Skleněný střevíček zařadil do svých Pohádek matky Husy z roku 1675. V některých archaických verzích byl hlavním hrdinou příběhu chlapec. Například i ve sbírce slovenského sběratele Pavla Dobšinského Prostonárodne slovenské povesti najdeme tuto chlapeckou verzi pod titulem Popeláček. Bratři Grimmové ve svém zpracování, které se stalo vzorem pro mnohé další pohádkáře, však definitivně určili za hlavní postavu vyprávění dívku.
Do Čech se pohádka dostala prostřednictvím německého překladu a byla hojně vydávána. Například v roce 1844 vyšla v Landfrasově nakladatelství Velmi kratochvilná historie o Popelce aneb Jak spanilost a ctnost dojde odměny od Václava Radomila Krameria. Námět zpracovávali i dramatici, například Václav Thám (1793) nebo Jan Nepomuk Štěpánek (1830).
Pohádku O Popolušce najdeme mezi Slovenskými pohádkami a pověstmi Boženy Němcové z let 1857-1858 a pod stejným názvem i v Kytici z lidového básnictva Františka Bartoše (1906). Přejala je rovněž Eliška Krásnohorská a také Václav Tille-Říha ji zařadil do svých Pohádek Václava Říhy. Motiv rovněž zpracoval František Hrubín ve svém Špalíčku pohádek z roku 1957.
České verze vesměs upřednostňují motiv tří kouzelných oříšků, v německé verzi spadnou Popelce šaty k nohám z lískového keře rostoucího na matčině hrobě, v srbské pohádce se na matčině hrobě objeví truhlice plná krásných šatů. Pro Popelku z anglofonního prostředí je typická přítomnost víly, která mávnutím kouzelného proutku promění dívčiny rozedrané šaty v plesovou róbu, dýni v kočár a myši v pár koní.

Informace o původu dalších pohádek najdete v knize.

UKÁZKA:

JakToBylo_Snehurka

Žil na jednom krásném zámku malý chlapec. Vlasy měl od sluníčka skoro bílé a i v hnědých očích mu slunce zlatě zářilo. Snad proto mu začali říkat Heřmánek.
Rád se toulal po loukách, dováděl na poli s mladými zajíčky, ale nejradši ze všeho přicházel do malé chaloupky uprostřed lesa, kde kdysi jeho rnaminka Sněhurka našla úkryt před zlou macechou.
V chaloupce stále bydlelo sedm trpaslíků, a ti měli Heřmónka tak rádi, že když přišel, nechali vší práce a hned si s chlapcem začali hrát. Ale toky ho učili znát zvyky zvířat, sbírat léčivé byliny a mnoho dalších užitečných věcí.
Trpaslík Šmudla si u potoka právě pral umouněné triko, když mu sojka zašeptala do ouška, že Heřmánek zas přichází na návštěvu. Šmudla nechal triko trikem a pelášil k chaloupce, aby Heřmánkovi připravil uvítání.
„Vzbuď se, Dřímale,“ zacloumal kamarádem spícím na mechu před chaloupkou. „Heřmánek tu bude co by dup.“
„Už zas?“ ozval se z okna Rejpal, ale bylo vidět, ke ho ta zpráva ve skutečnosti potěšila. Všech sedm trpaslíků honem nakrájelo velký borůvkový koláč, Štísko sotva stačil připravil džbán malinovky a Heřmánek už vcházel na mýtinu.
„Ahoj,“ volal na trpaslíky zdaleka. „Nesu vám od maminky látku no nové košile.“ „Ta je hodná, ta Sněhurka,“ rozplýval se Kejchal. „Tolik látky nám poslala! To mi určitě zbyde i na kapesníky.“
„To ti nestačil ten zbrusu nový ubrus, co jsi, Kejchale, minulý týden rozstříhal?“ rýpnul si Rejpal. „Snad máš těch svých kapesníků už dost.“
„Nemám!“
„Máš!“
„Nechte toho,“ zasáhl rázně Prófa. „Že se nestydíte, takhle před hostem…“
„Stydíme,“ špitl Stydlín, který se tentokrát vůbec stydět nemusel.
Ale Heřmánek se pustil do malinovky a borůvkového koláče a za chvíli už se všichni honili po lese.

JakToBylo_LadaJakToBylo_Ruzenka

 

 

JakToBylo_Zlatovlaska

 

 

 

 

JakToBylo_Kraska

 

 

 

 

 

 

 

 

RECENZE 1:

Jak to bylo dál_RECENZE_Sieglová_A

Jak to bylo dál_RECENZE_Sieglová_B

RECENZE 2:

Jak to bylo dál_RECENZE_Ditmar

HRA:

V sekci Hry najdete k této knize PUZZLE.

Hrnečku, vař!

Sbírka klasických pohádek, v kterých důležitou úlohu hraje příprava nebo konzumace nějakých pokrmů. Za každou pohádkou je pak zařazen kuchařský recept. (Červená Karkulka – bábovka)

 

obalHrneckuVar

ANOTACE:

lokaj_tac

Uvědomili jste si někdy, v kolika pohádkách se jí, pije, hoduje a vaří? O kolika pohádkových hostinách už bylo napsáno? Nová knížka s ilustracemi Heleny Zmatlíkové vám přináší nejen převyprávěné pohádky, ale i recepty na známé i méně známé dobroty, o kterých se v pohádkách píše.

lokajA tak si můžete číst třeba o Červené Karkulce, zatímco se v troubě bude péct bábovka pro babičku. Nebo si k večeři dáte hrachové karbanátky a na dobrou noc si přečtete O princezně na hrášku. Nebo si po nedělním obědě, kdy jste měli kuře pečené v soli, poslechnete pohádku Sůl nad zlato. Ale pohádek a receptů je v téhle knize ještě mnohem víc.

Tak dobrou chuť a dobré počtení!

 

OBSAH:

hrnec_sykorky_s13_UPRPolévky
Honza málem králem (sekyrková)
Malá mořská víla (rybí s kukuřicí)
Princezna se zlatou hvězdou (s pórkovými prstýnky)
Kulihrášek (hrachová se šunkou)

 

 

kapr_vyrez

Masitá jídla

Zlatovláska (zapékaná ryba)
Sůl nad zlato (kuře pečené v soli)
Vrána a sýr (špagety se sýrovou omáčkou)
                                              Budulínek (krůtí rizoto s hráškem)

 

Osatka_hrachu_s19Bezmasá jídla

Jakub a kouzelná fazole (fazolové lusky na smetaně)
Princezna na hrášku (hrachové karbanátky)
Kouzelná tykev (tykvové bramboráčky)
Jak šlo vejce na vandr (vaječné omelety se žampiony)

 

miska_ruzova_Prsten70_ObsahSladká jídla

Hrnečku, vař! (krupicová kaše s borůvkami)
O dvanácti měsíčkách (tvarohové knedlíky s jahodami)
O parohaté princezně (fíkové taštičky)
Jabloňová panna (rýžový nákyp s jablky)

 

kedlubna_vyr_Jachym_39Saláty

O veliké řepě (salát z červené řepy)
Popelka (mrkvový salát s vínem a ořechy)
O třech kůzlátkách (zelný salát s jablkem a koprem)
Paleček (ovocný salát s mákem)

 

babovka_vyrez_upravaMoučníky

O koblížku (koblihy)
Červená Karkulka (babiččina bábovka)
Perníková chaloupka (perníkové okenice)
Jak šel Honza do světa (buchty se švestkami a mákem)

UKÁZKA:

Honza málem králem (Sekyrková polévka)

Honza by se nejraději pořád jen válel na peci, ale mamince už došla trpělivost.

„Koukej vstávat a chopit se nějaké práce. Myslíš, že tě s tátou budeme živit do konce života? Vždyť tě ani žádná holka nechce. Měl bys jít do světa a trochu se tam porozhlídnout.“
Honza zabručel a obrátil se na peci na druhý bok. Maminka ho však polechtala vařečkou, a to už Honza věděl, že jde do tuhého.
„Tak já teda jdu,“ nafoukl se. „A vrátím se nejmíň s princeznou.“princezna_v_posteli_35
„To leda,“ smála se mu máma, „ty se prý taky jen válejí v posteli.“
Honza si obul boty a šel. Ve světě hned za jejich vesnicí se mu líbilo. Cesta byla ušlapaná, louka voněla a vyhrávala hmyzí muzikou. Honza si vesele prozpěvoval. Šel a šel, dlouho šel, až přišel k bohatému statku. Oknem se linula vůně pečené husy a na stole zahlédl ošatku plnou koláčů.
„Dobré poledne dobří lidé!“ zahalekal hlasitě. „Nebylo by tu trochu jídla pro ubohého pocestného?“
„A tos uhodl, že nebylo!“ křikla na něj lakomá selka.
„Hm, když nebylo, tak nebylo,“ pokrčil Honza rameny. „A nemohl bych si, panímámo, u vás aspoň uvařit trochu sekyrkové polívky?“ poprosil Honza a nenápadně vytáhl jednu sekyrku ze špalku za sebou. „Stačí mi hrnec a trocha vody. A uvařím si takovou sekyrkovou polívku, že mi i král bude závidět.“
„Sekyrková polívka?“ vykulila selka oči. „Tu neznám.“
Selka chtěla ještě před chvilkou Honzu vyhodit, ale zlákalo ji znát recept na polívku uvařenou jen z vody.
„Tak pojď do kuchyně,“ houkla nakonec na Honzu. „Hrnec ti půjčím a vodu si přines támhle ze studně.“
Honza přinesl vodu a nalil ji do hrnce, kam vložil tu malou sekyrku. Pak hrnec odnesl na pícku, aby se voda začala vařit. Občas ji zamíchal, občas ochutnal a spokojeně pomlaskával:
„Dobrá bude. Jen…“
„Jen co?“ zeptala se zvědavě selka.
„Kdyby v ní bylo trochu krup,“ byla by přece jen lepší.
„Krup? Kroupy jsou támhle v pytli za tebou,“ ukázala selka. „Hrst si vezmi.“
Honza nabral pořádnou hrst krup, vhodil je do hrnce a dál míchá, ochutnává a pomlaskuje:
„Dobrá bude. Moc dobrá. Jen ještě…“
„Co ještě?“ vyzvídá selka.
„Ta hrst krup polívku pořádně vylepšila, ale kdyby v ní byla i hrst hub, byla by ještě lepší.“
„Tak si tady naber,“ podala selka Honzovi košík s houbami.
Honza vhodil hrst hub do hrnce a zase míchá a se soustředěným výrazem ochutnává, že se ho selka málem neodvážila vyrušit.
„Tak co?“ odhodlala se nakonec. „Bude dobrá?“
„Dobrá, moc dobrá, ale…“
„Ale co?“
„Nějaká zelenina by, panímámo, nebyla? Víte, zelenina polívku vždycky vylepší.“
„Že jo. Já to taky říkám,“ přikývla selka a honem přinesla košíček už nakrájené zeleniny.
Honza nelenil a všechnu zeleninu vysypal do hrnce.
„Hm, to bude dobrota. Kdyby se do té mé sekyrkové polívky našlo ještě kousek uzeného, nikdo by už nikdy lepší polívku nejedl.“
„A to ne!“ zarazila se selka. „Maso nedám!“
„Když nedáte, nevadí. I tak bude dobrá,“ usmál se Honza, vytáhl z hrnce sekyrku a pořádně ji otřel utěrkou.
„Ty… ty podvodníku!“ došlo najednou selce, jak se nechala napálit. „Prý jen z vody a sekyrky ta polívka bude!“
„Ale panímámo,“ uklidňoval ji Honza. „Aspoň máte navařeno. A o talíř polévky pro mě snad neubude. Tou vaší sekyrkou vám pak naštípu dříví.“

UKÁZKA RECEPTU (k pohádce Popelka):

recept

kuchari

RECENZE:

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Hrnečku, vař! – Pohádková kuchařka
https://www.knizniklub.cz/knihy/350280-hrnecku-var-pohadkova-kucharka.html#additional-info–content–recension

22.3.2019

Čtyřiadvacet krásných českých pohádek je doplněno o recepty na pokrmy, s jejichž přípravou mohou pomáhat i děti a být přitom platnými pomocníky. Chcete společně uvařit sekyrkovou polévku, špagety se sýrovou omáčkou nebo krupicovou kaši s borůvkami? Možná si na některé recepty pod dohledem dospělých troufnou děti samy! Naše Beatka je ze své první kuchařské knížky doslova nadšená! Je v první třídě, takže čtení již zvládá sama, je to šikulka, a společně si pak uvaříme recept na konci pohádky.

Setkáte se tu s pohádkami jako Honza málem králem (sekyrková polévka), Sůl nad zlato (zapékaná ryba), Princezna na hrášku (hrachové karbanátky), Jak šlo vejce na vandr (vaječné omelety se žampiony), O dvanácti měsíčkách (tvarohové knedlíky s jahodami), O veliké řepě (salát z červené řepy), O koblížku (koblihy) a další. Na konci každé pohádky najdete tematický recept. Polévky, masitá jídla, bezmasá jídla, sladká jídla, saláty a moučníky ve 3 stupních náročnosti, takhle pestrá je pohádková kuchařka.

O jeden recept se tu s vámi podělím, moc nám zachutnaly Fazolové lusky na smetaně (náročnost 1) – z pohádky Jakub a kouzelná fazole:

Potřebujeme: 300 g fazolových lusků, 1 stroužek česneku, 1 cibule, 1 kelímek zakysané smetany, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžička mleté sladké papriky, sůl a pepř

Postup: Fazole očistíme a nakrájíme na kousky. Cibuli osmahneme v hrnci a zalijeme asi ½ litrem vody. Přidáme fazole a dusíme asi 10 minut. Ve smetaně rozmícháme hladkou mouku a mletou papriku. Směs nalijeme na fazole a dusíme ještě 10 minut. Osolíme a opepříme. Podáváme s vařeními bramborami nebo houskovým knedlíkem.

Na knížce se mi líbí spojení čtení a společné práce, jejímž výsledkem je dobré jídlo. Když se k tomu ještě pěkně prostře a u stolu se sejde celá rodina, je radost v dětských očích nenahraditelná.

Autorka knih pro děti Ivona Březinová má na svém kontě již více než 100 knih. Je rytířkou Řádu krásného slova – tato cena je obzvlášť významná, protože ji dostala od svých dětských čtenářů. Několikrát získala i prestižní ocenění Zlatá stuha, což je výroční cena pro autory, překladatele, ilustrátory a nakladatele dětské knihy. Vyhlašovateli soutěže jsou společně Česká sekce Mezinárodního sdružení pro dětskou knihuObec spisovatelůKlub ilustrátorů dětské knihy a Obec překladatelů. V posledních letech se věnuje zejména sociální tématice a handicapovaným dětem, ať už jde o fyzické či psychické problémy (např. bulimie, ADHD, šikana, Alzheimer apod). Např. Jmenuji se Martina a jsem bulimičkaŇouma z áčkaBez-botŘvi potichu, brácho, Lentilka pro dědu Edu. Její knihy byly přeloženy již do 17 jazyků. Je patronkou Alzheimer nadační fond, nadačního fondu Gabrielis a Centra Filipovka pro děti se zdravotním postižením.

Osobité ilustrace Heleny Zmatlíkové jsou pro českou dětskou literaturu nenahraditelné. Za svůj život ilustrovala více než 250 knížek, které byly přeloženy do mnoha jazyků a vyšly i v zahraničí s jejími ilustracemi. Za své ilustrace získala řadu významných ocenění, podílela se i na Světové výstavě Expo 1958 v Bruselu. Mezi její nejznámější ilustrace knih patří bezesporu Děti z Bullerbynu Honzíkova cesta. Její kmenové nakladatelství byl Albatros a Artur. Helena Zmatlíková zemřela v roce 2005 a je pohřbena na Vyšehradském hřbitově.
Autorkou recenze je Lucie Bednářová.