Překlad rukopisu Dorotka a brýle do chorvatštiny. Malá Dorotka má strach, že nepatří do rodiny, kde jsou všichni, i ona, zrzaví, ale všichni kromě ní nosí brýle. Bojí se, že je kvůli tomu jiná.

• Rok vydání: 2005
• Napsáno: 2002
• Stran: 32
• Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy s dětským hrdinou
• Ilustrátor: Mentor Llapashtica
• Nakladatel: Pučko otvoreno učilište Korak po korak, Zagreb, Hrvatska
• Náklad: /
• ISBN: 953-7149-03-X
• Poznámka 1: Chorvatská mutace knihy Dorotka a brýle, psáno pro ISSA Step by Step, česky zatím nevyšlo. Možno zakoupit ke stažení na http://www.issa.nl/resources.html.
• Poznámka 2: vyšlo albánsky, anglicky, arabsky, arménsky, (česky), francouzsky, chorvatsky, maďarsky, polsky, rumunsky, rusky, slovensky, srbsky, španělsky a ukrajinsky

ANOTACE:

Dorotce je pět let. Má mámu, tátu a staršího bratra. Všichni v rodině mají zrzavé vlasy, i Dorotka. Dorotce se zrzavé vlasy líbí, je ráda, že jsou si doma všichni podobní. Ale něco jí přece jen dělá starost. Je totiž z celé rodiny jediná, která nenosí brýle. Dorotka kvůli tomu
začíná mít strach, že do rodiny nepatří. Vždyť tím, že nemá brýle, je jiná než máma, táta i bratr Martin. Dorotka se rozhodne svůj problém řešit…

UKÁZKA Z ČESKÉHO RUKOPISU:
Dorotka je smutná. Tak ráda by nosila brýle. Jako máma s tátou i jako brácha.
Stoupne si před zrcadlo a modrou fixou si kolem očí nakreslí obroučky brýlí. Jsou sice trochu kostrbaté, ale jsou to její první brýle.
„Kdo počmáral zrcadlo?“ chce vědět maminka. „Hned tu čmáranici utři.“
„To jsou přece moje brýle,“ brání se Dorotka. „Koukni, jak mi sluší.“
Maminka se skloní, aby brýlatou Dorotku v zrcadle lépe viděla. „Máš pravdu,“ usmívá se. „Takové krásné brýle bych taky chtěla.“
Dorotka by nejradši mamince skočila kolem krku. Jenže když se pohne, nebude už mít svoje krásné modré brýle a nebude jako máma!
Dorotka ví, že s brýlemi lidé lépe vidí. Řekl jí to táta tehdy, když je museli koupit Martinovi. A jí nic.
Tenkrát ji odbyli plyšovým kocourem.
Dorotka letí do pokoje a hledá ho ve skříni. Vypadá obyčejně. Ale Dorotka mu z kousku drátku vyrobí brýle. „Teď vypadáš jako náš táta“.
Za chvíli už mají brejličky z drátků všechny Dorotčiny panenky, plyšový medvěd, opičák i velká nafukovací velryba. „Tak. A patříte do rodiny,“ pochvaluje si Dorotka.

 

 

 

 

 

 

ČESKÁ OBÁLKA: