GO! – Ve spárech džungle

Šest členů Gangu odvážných udělá při cestování thajskou džunglí velkou chybu. Nerozvážné rozhodnutí dostane partu do opravdu svízelné situace. Co udělají, aby vyvázli se zdravou kůží?

POSTAVY:

MAPA OBLASTI, KDE SE PŘÍBĚH ODEHRÁVÁ

ANOTACE:

Džungle – úchvatná i nebezpečná. Zvlášť pro toho, kdo ji nezná. Poprvé se v ní ocitne i šestice kamarádů – Mariana, Jonáš, Tim, Hardy a dvojčata Alfa a Beta. Jedné noci se vydají na cestu thajským deštným pralesem, ale naneštěstí zabloudí, a musí pod zeleným příkrovem přenocovat. Přežije Gang odvážných strastiplné hodiny v místech plných nástrah, parna, lijáků a divokých zvířat?

 

UKÁZKA:

„Áááá, pomoct! Dejte je pryč! Sundejte je ze mě!“ ječela Beta, kterou s ranním rozbřeskem probudilo bodavé hryzání.
To už začala vřískat i Alfa, a ani ostatní neměli ke křiku daleko.
„Co to… kde se to tady… fujtajbl, potvory nenechavý!“ nadával Hardy a zoufale se ze sebe snažil setřást hrozny mravenců.
„Dolů!“ zavelel Jonáš. „Skočte dolů a vyválejte se v blátě!“ skočil jako první a po chvíli se mu opravdu podařilo se většiny dravých útočníků zbavit.
Všichni ho s jekotem následovali a v bahně ze sebe strhávali boty i oblečení.
„Teda, že se na mě vrhnou moskyti, to jsem ještě s vypětím sil skousnul, ale takovýhle podnájemníky jsem fakt nečekal,“ lamentoval Hardy. „Proč za námi vylezli až nahoru?“
„Asi mi přišli sešít ruku,“ blábolil Tim, kterého naštěstí napadlo držet zraněnou paži mimo dosah bláta, zbytkem těla ale připomínal čokoládovou figurku.
„Spíš jim liják vyplavil hnízdo,“ ukázal Jonáš na kalný proud, který se řinul úzkým korytem těsně vedle jejich přístřešku. „Zachaňujou si zadek.“
„V našem bytě?“ vřískla Beta.
Mariana s povzdechem pohlédla na nohy. Sotva je vyzula, aby z nich vyhnala mravence, přisály se jí na kůži tři malé pijavice.
„Nemůžeme tu zůstat,“ zašeptala potichu.
„Co jsi říkala?“
„Že tu nemůžeme zůstat. Džungle nás sežere zaživa.“
„Mariano…“ vydechla Alfa. „Proč nás děsíš? Oni nás tu přece najdou!“
„Ticho!“ křikla Beta a prudce se postavila. „Slyšíte to? Slyšíte?“
„To je… to je… motor helikoptéry,“ mumlal Hardy vzrušeně.
„Našli nás! Našli!“ jásal Tim.
„Tady jsme!“ řval Jonáš s rukama nad hlavou a s hlavou vyvrácenou vzhůru. „Tady! Tady… Ta…dy…“ zašeptal zdeptaně a pohlédl na Marianu.
Ta ani nezvedla hlavu. Po Jonášovi utichl hlas Hardyho. I Tim zmlkl. Potom Alfa. Jediná Beta dál vyskakovala do výšky a ochraptělým hlasem neúnavně volala a volala a volala.
„Přestaň!“ okřikl ji Hardy.
„Oni… oni nás neviděli?“ zajíkla se, když jí došlo, že hluk motoru mizí v dálce. „To nevadí. Poletí zpátky a pak už nás určitě uvidí.“
„Beto, neuvidí,“ hlesla Alfa a vzala sestru kolem ramen. „Copak tys tu helikoptéru viděla?“
„Ne.“
„Tak vidíš. Jak by teprve mohli vidět oni nás? Přes tu hustou vrstvu korun stromů, přes všechny ty větve propletený liánama a porostlý vším možným.“
„Třeba mají termokameru?“
„Tady?“ zasmála se hystericky Alfa.
„Ale… to přece… říkali jste… to tu jako umřeme?“ rozbrečela se Beta.
„To víš, že ne,“ odporoval Hardy zadrhlým hlasem.
„No jo, ale co teda?“ zajíkla se Alfa a přitiskla si uplakanou Betu blíž.
„Musíme si pomoct sami,“ pronesla najednou Mariana svým obvyklým pevným hlasem, Jonášovi se zdálo, že možná ještě pevnějším než jindy.

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Ve spárech džungle

Další vyprávění ze série Gang odvážných GO! tentokrát zavede povedenou partičku šesti dětí rovnou do džungle. Při dovolené v Thajsku chtějí navštívit dívku s žirafím krkem, která je okouzlila a naprosto jim učarovala, a tak se vydají na cestu za ní, aby poznali, jak žije. Samozřejmě bez rodičů a na tajňačku. To, že při tom udělají spoustu chyb a jen taktak vyváznou živí, je více než jasné :-).

Je fakt, že být rodičem není někdy jednoduché. Jen při představě, že se mi ztratí dítě v noci v džungli, bych nejspíš umřela hrůzou z toho, co všechno se mu může stát. Alba, Beta, Hardy, Jonáš, Mariana a Tim se vydají do osady ke Karenům, za dívkou s žirafím krkem jménem Ma Nank, aby jí mohli dát peníze na studium. Nevydrží počkat do rána, poradit se s dospělými, a tak vyrazí na cestu hned. Co by čekali? Vždyť to nemůže být složité, jsou to jen tři kilometry. I když se na cestu řádně vybaví pevnými botami, oblečením s dlouhými rukávy a nohavicemi, a také pláštěnkou a baterkou, stejně je to vybavení nedostatečné.

To že se ztratí, zažijí hlad, žízeň, tmu, strach, napadení moskyty, jsou podrápaní, to je asi to nejmenší. Nejhorší je, že vůbec nevědí, kde jsou, ale dobře vědí, že to tentokrát trošku přepískli a jestliže přežijí bez úhony, bude to doma pořádný sekec mazec.

O tom, co všechno kamarádi zažijí, si, milé děti, přečtěte samy. Je to dobrodružné čtení, napínavé, poučné a hlavně se od něj nedokážete odlepit, jak vás příběh pohltí. Je vlastně zázrak, že všechno nakonec dobře dopadlo, i když si děti uvědomily, jak strašně moc je člověk v džungli zranitelný a jaká všelijaká nebezpečí na něj mohou číhat, zvlášť když chybí dostatečné vybavení a zkušenosti. Hlavně si ale dobře zapamatujte Zásady přežití v džungli, které se vám jednou třeba mohou hodit.

A něco málo z thajského slovníčku: Savat dý. Khop Khun khá. Kd araj khún? Až si knihu přečtete, snadno porozumíte… 🙂

V této edici již vyšlo: Nevinná lavina a Ztraceni ve vlnách. Autorkou je spisovatelka Ivona Březinová, která má na svém kontě více než 100 knih pro děti (např. v edici První čtení) a také pro mládež (ty se vyznačují vždy silným příběhem, uvěřitelným dějem a vždy je za tím poučení a hlavně pořádné dobrodružství). Mí kluci (dvojčata) přečetli všechny knížky z edice GO! – Gang odvážných a byli nadšení, kolik se toho dá zažít.


Autorkou recenze je Lucie Bednářová

https://www.knizniklub.cz/literarni-kavarna/recenze/ve-sparech-dzungle.html

 

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Ve spárech džungle

Kniha Ve spárech džungle od spisovatelky Ivony Březinové je dobrodružný příběh pro malé a velké čtenáře. Podle mě je to úžasná kniha plná napětí, poučných situací a vtipných okamžiků. Je to o skupině dětí, které si říkají Gang odvážných „Go!“. Patří tam Mariana, Jonáš, Tim, dvojčata Alfa a Beta a jejich bratr Hardy.

Společně s rodiči jeli na dovolenou do Thajska, kde chtěli poznávat přírodu, obyvatele a jiné zvyky. Na svoji cestu džunglí si domluvili průvodce, který jim organizoval celý výlet. První den byl zajímavý tím, že vystřídali několik dopravních prostředků. Jeli autobusem, autem a poté se vezli na slonech a pluli na voru. Ten je dopravil na první určené místo. Byla to osada Karenů. Karenské ženy si pro ně připravily kulturní program.

Všechny zajímalo, proč ženy nosí mosazné obruče na krku. Průvodce Takatén jim to řekl: Je to jejich tradice. Ženy a dívky tak vydělávají peníze pro své rodiny. Byla mezi nimi i mladá dívka Ma Nank s žirafím krkem, kterou Takatén miloval. Ten nechtěl, aby si jeho milá ničila zdraví a život. Jejím snem je studovat ve městě, ale tradice a nedostatek peněz jí to nedovolují. To partu zarazilo a bylo jim ji to líto. Večer odjeli do vedlejší vesnice, kde měli zajištěný nocleh. Alfa večer přemýšlela o Ma Nank a řekla si, že se chce vrátit do osady a dát jí peníze. Svěřila se Betě a ta řekla, že je už pozdě. Alfu to neodradilo, chtěla jít hned. K dvojčatům se přidala i Mariana. Byl v tom ale háček. Jak se dostanou nepozorovaně ven? A nevzbudí se rodiče? Kluci se probudili a nechtěli, aby šly holky samy. Nakonec se na noční výpravu vydali všichni. Jsou přece parta. Šli džunglí, kde se po chvíli ztratili a nastal jejich boj o přežití.

Zůstali bez vody, jídla a ohroženi neznámým zvířectvem. Mě se moc líbilo, že se dokázali napít z láčkovky, což je masožravá květina, která má na konci některých listů úponky zakončené jakousi baňkou s víčkem. Těm nádobám se říká láčky, ve kterých je tekutina, kterou ty kytky vylučujou a chytaj do ní hmyz. Někdy i malé ještěrky, nebo hlodavce. Ta láčka je vlastně past. Takže léčka. Já bych tu lepkavou tekutinu nedokázala ochutnat, protože bych nevěděla, jestli je to pitné. Kdybych ale umírala žízní, tak by mi nic jiného nezbylo. Raději bych se napila, než abych umřela. Potom tam bylo super, že Tim věděl jak získat vodu. A to tak, že našli vydlabaný kmen banánovníku, kde voda vzlíná z kořenů do kmenu. Také si dokázali z bambusových tyčí a banánových listů vytvořit přístřešek. Což mě zaujalo a hned jsem si o tom zjistila vice. Bylo mi jich líto, když na ně pořád lezla kdejaká havěť a pijavice. To musí bolet, když se pijavice přisaje. Raději to ani nechci vědět.

Jak to všechno dopadlo? Našli cestu zpět nebo je našli jejich rodiče? Pro tentokrát to dobře dopadlo. Rodiče je našli a nakonec došli i do osady, kde dali Ma Nank peníze na studium. Což mne velice potěšilo. Jedno poučení z toho ale plyne: Vždy se musíme řídit určitými zásadami nebo pravidly! V džungli jsou to zásady přežití.

Knížka se mi moc líbila. Byla napínavá, vtipná a ještě jsem se dozvěděla spoustu zajimavostí o rostlinách a zvířatech. Ráda bych si přečetla další příběhy party Gangu odvážných „Go!“. Také ji doporučuji těm, kteří mají rádi dobrodružství a napětí.

Autorkou recenze a ilustrace je Aneta Adámková, 13 let

https://www.knizniklub.cz/literarni-kavarna/recenze/ve-sparech-dzungle-1.html